pondělí 15. března 2010

Objevila jsem Ameriku

Po zimě jsem přepitá čajů různých barev a chutí, mnohdy nechutí ! Kafíčko je dobrá věc, ale žízeň nezaženeš. Voda - z té jsou žaby v břuchu.
Tak jsem si vzpomněla na meltu, kterou pila moje stařenka i teta.
Koupila jsem si moderní meltu pytlíčkovou. Jenže to nebylo ono, chutnalo to jako voda z vypraných ponožek.
Takže jsem sebrala odvahu a koupila si meltu sypanou. Podle návodu 4 zarovnané polévkové lžíce do 1 litru vroucí vody.
Můžu vám říct, že když si kafe naleju do stařenčinýho hrnečku s modrými třešněmi, tak se vrátím o 4o let zpět.
Stařenka si vždycky nalámala do hrnku tvrdý kůrky, zalila to meltovou "kávou" a jedla to velkou polívkovou lžící.

5 komentářů:

  1. Dobrou chuť! Mě teda melta z pytlíku chutná... Jůůůů, ta panenka ještě žije? I s těma šatičkama... Krásné

    OdpovědětVymazat
  2. Krásný hrníček.a ta panenka.Nádhera. Já miluji čaje a nejraději mám černé. Ale na kafíčku mám taky někdy chuť.Teď ho z radostných důvodu kojení nemůžu.A tak jsem se poohlížela po náhražce. Meltu jsem tedy neochutnala,ale miluji Caro a nejraději ze smetánky.To je lahoda hm....

    Přeji spousty krásných jarních dní.

    OdpovědětVymazat
  3. Ono vlastně to instantní Caro je produkt pro dnešní uspěchanou dobu.Když zavzpomínám,tak jako děcko jsem chodila stařence do kredence na cikorku s cukrem lisovanou do takových placatých kostek,které se jmenovaly Karo.Jo,to už je dáávno...

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem veliká milovnice MELTY!! Hlásím se do řad fanoušků :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Jeeezismajrááá, Jarko, moje prababička to jídávala přesně tak. Milovala jsem prázdniny u babičky, my děti jsme to samozřejmě chtěly taky, tohle byla naše nejmilovanější prázdninová snídaně. Nedávno jsem na meltu narazila v místní večerce. Jo, asi si to zítra koupím... tý jo. :) Jaké poklady tu člověk neobjeví

    OdpovědětVymazat