čtvrtek 24. června 2010

Tibetské mísy.

Mnohokrát jsem si říkala, že před úplňkem NEBUDU nic dělat, nikam jezdit a nic podnikat a kdyby to bylo možný, tak ani nevylezu z postele.
Jenže - zase jsem porušila předsevzetí.
Znáte to všichni - DEN BLBEC.
Jeli jsme 50 km proto, aby nám zákazník vzkázal po babičce, že chce být u stavby skalky osobně ( asi chtěl dohlížet na to, jak zahradníci pracují a jestli to vůbec umí........)
Hořkost jsme chtěli vykompenzovat návštěvou arboreta MZLU, jenomže než jsme se tam prokousali kouzelnou brněnskou dopravou, tak bylo 15. hodin a už zavírali.
Končila jim pracovní doba !

Po návratu z "výletu " jsem byla docela rozhozená.
Jindy bych šla vybít přetlak na zahradu, ale dnes jsem opět šáhla po své oblíbené kamarádce - TIBETSKÉ MÍSE, ta mě nikdy nezklamala. Neodmlouvá, nehádá se , jen si zníííííííí..................

Poprvé jsme si mísy osobně ošahali na Stránské skále, na akci, kterou pořádal ČÁRYFUK.

A byli jsme lapeni !
Po hledání na netu a návštěvách několika krámků jsme si své "poklady" nesli domů v úhledné taštičce.
A od té doby nám slouží !

úterý 22. června 2010

Traktoršou

V malebné mikrovesničce Šeborově u Uhřínova se v sobotu konal podnik zvaný TRAKTORšOU.



Vesnička leží 6 km na západ od Velkého Meziříčí, má 17 domů a 31 obyvatel.

Jižně od obce se vine údolí říčky Balinky - zvané Balinské údolí. Je to přírodní park vybízející ke klidné turistice a pozorování krásné přírody.



My jsme však přijeli pozorovat s neskrývaným údivem stařečky traktory.









Chlapečci jsou stále dětmi, jen je rozdíl v ceně jejich hraček...



















Ať si hrají, jen když nezlobí...




















































































































Staříček a vnuk.


















Něco pro děcka, aby se nenudily.





































Tak to viděl junior.






















To jsme neměli vidět, ale viděli. Romantické zákoutí starých vysloužilců v kopřivách.





















K vidění bylo ledaccos.











































To je dost, žes nás jednou zase vyvez......




























Žízeň aja ja ja jaj.........ale může nás hřát, že jsme pili minerálně vitamínovou výživu...



















































Jeden hot a druhý čehýý.



V tombole jsme nic nevyhráli, asi máme štěstí v lásce...



























čtvrtek 17. června 2010

Kamčatská borůvka

CO SE STALO V ROCE 2005 ?

-dceři se narodil 2. synek Mareček
-z Oskara se stal Vodafone
-na tachovsku se konal proslulý CZECH TEK
-Česká národní knihovna utratila 300 000 eur za fragment z Dalimilovy kroniky
-z Floridy odstartoval raketoplán Discovery
-v Miami na Floridě řádil hurikán Katrina
-v ČR začlo digitální vysílání pro Prahu a Středočeský kraj
-zemřela Stela Zázvorková
-zemřel herec Leoš Suchařípa
-zemřel spisovatel, dramatik Pavel Dostál
-zemřel papež Jan Pavel II.
-začlo jezdit Pendolino
-a já jsem si vysadila borůvkovou alej.

Hned vysvětlím!

Jeden zákazník si u nás objednal dodávku rostlin a pak je odmítl ! Něco jsem prodala dalším nadšencům, ale přesto mi ještě zbylo 15 rostlin.
Tak jsem je vysadila na zahradě. Pro děcka na ďobání a na marmeládu.

Lonicera kamschatika- Kamčatská "borůvka"
Mám odrůdu Modrý triumf.

Je to zcela nenáročný keř. Roste v jakékoliv půdě ( nevyžaduje kyselý substrát jako borůvky ).
Za suchého počasí zalévejte, mulčujte, udržíte vlhkost v půdě.
Netrpí škůdci ani chorobami.



Za 5 let ji mám 140 cm vysokou a stejně širokou.
Když po sklizni pohnojíte Hydrokomplexem, tak se vám z 1 keře urodí až 5 kg modrých válečků -PRÝ. ( Ještě se mi to nepodařilo !!! )




Plody jsou nacpány vitamíny C a B, minerálními látkami a antioxidanty.
Používají se jako rybíz, to znamená: přímo do pusy, na koláč, na marmeládu, sirupy a pod.

Někde v literatuře jsem četla, že se keříky mají přikrývat sítí proti ptactu nebeskému.
Nedělám to , protože jim plody nechutnají, asi jsou pro ně moc kyselé.








Kdybyste nepoznali co to je , tak je to cviboch s kamčatskými borůvkami, jahodami a banánem zalité čirou želatinou :o))


Borůvková alej v celé své kráse.
Přeji úspěšné pěstování a dobrou chuť. !










neděle 13. června 2010

Zamyšlení nad během života.

Po včerejší noční bouřce, hromech a blescích................a nefungujícím internetu, jsem si uvědomila, jak je ten neviditelný, virtuální svět zranitelný.
Svatý Petr udělá bum, bác a je tma !

Ještě, že si můžu alespoň uvařit kafe na plynu nebo kachlových kamnech. Stačí škrtnout sirkou.
Kdybych byla závislá jen na elektrice, tak nevím !
Vlastně bych nikdy nebyla, protože bych to nedopustila, neboť jsem přírodní člověk, který se bez žIVéHO ohně neobejde !

Nevím,jak takovou situaci řeší domácnosti , kde jsou závislí jen na elektrice - topení, vaření, pečení.....? Chalupa bez komína.. ? I takové jsem v dnešních satelitních "syslištích " viděla.

To jsem se nějak zamyslela po včerejším NEBESKýM BOUřENí !

Delší dobu jsem měla tvůrčí útlum. Byla jsem nějaká zabržděná, asi díky těm vysokým teplotám, které zrovna moc nemusím .

Z letargie mě vytrhl až článek od Šárky Drbohlavové : "Útulně s betonem " v časopise DESIGN a HOME.
Mnoho lidí se jistě otřepe hnusem, ale mně se takový čistý styl docela líbí.

Se vším, co je v článku napsaný samozřejmě nesouhlasím, ale je tam jedna věta, která mě oslovila a která by se měla VYTESAT DO KAMENE ! Je to přesně, co v poslední době cítím !

" ...MéNě JE VíCE. ZVíTěZIL MINIMáLNí VýBěr RůZNORODýCH MATERIáLů A DůRAZ NA DETAIL. V PřEKOMBINOVANéM SVěTě JE PRO MNOHé PříJEMNé OčISTIT VěCI, PřEDMěTY A DESIGN NA SAMOU PODSTATU....................."

Pár příkladů, jak já to cítím...
































Přeji příjemné příští dny.
A choďte do kostela, aby se Svatý Petr nezlobil !











úterý 8. června 2010

Narozeniny aneb tři blíženci.

Starší dcera si před léty namluvila Vaška- blížence.
Za pár let se jim narodil Vašík- blíženec. A za 2 roky nato poprvé zakřičel Mareček- blíženec !
Není mi jasné, jak to ta příroda zařídila, že můžou narozeniny slavit společně, jedním vrzem.
S mladší dcerou jsme upekly dortíčky a ozdobily svíčkama.
Nikdy, nebo alespoň většinou nečtu návody a popisy. Až dcera se začetla a povídá , mamko, víš, že to jsou neuhasitelné svíčky ? Nevěděla jsem. Hlavou mi proletěl film, jak budou hoši řešit tuto situaci !
Po rozdání dárků pusinek a gratulací došlo i k zapálení svíček na dortech.






Hoši byli natěšení, s plných plic foukli........a bylo to, plamen zhasl.



Jenže za pár vteřin se svíčky znovu rozhořely. Kluci nechápali, foukali a foukali a svíčky se zase rozhořely.



Až to bylo po pátý, tak už na to začli všichni hledět s nedůvěrou a nezkrývaným údivem. Mezitím už v pokoji bylo smrduté modro a popel lítal po celém stole. Hoši i rodiče už z toho byli nešťastní. Když nás uviděli jak se dusíme smíchem, tak jim bylo jasný, která bije ! Trápení ukončila miska s vodou, kde jsme neustále hořící vajglíčky svíček museli utopit.










Rodiče museli důkladně vyvětrat a v jejích očích jsem četla : co si to ta bláznivá babka zase vymyslela !






Ale aspoň budou mít na co vzpomínat !