sobota 25. září 2010

ŠÍPKOVÝ VĚNEČEK

I podzimní příroda čaruje. Z vycházky jsem si donesla větvičky se šípky a uvila jsem si trnovou korunu.
Kdyby jste nepoznali , tak ten kámen, na kterém je věneček odložený, je naklepávač...

. . . . . to vám děti za starých časů existoval takový nebezpečný nástroj, zvaný KOSA, kterým se sekalo obilí při žních a tráva pro dobytek ( krávy, kozy, králíky apod. )
Ten nástroj, aby byl ostrý a dobře podžínal trávu, se musel občas vykut neboli naklepat, no a ten železný výstupek na tomto mojem kameni sloužil k naklepávání té milé kosy.
To si hospodář sedl na štokrdle ke kameni, na železný kvantlík položil ostří kosy a kladívkem ťukal a ťukal a ťukal . . . . . . . . . . .
V chalupě ve světnici jsem si chtěla udělat šípkové zákoutíčko. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .jenže Zvědavá přišla a začla číst stopu a pózovat. . . .


. . . . . . . .. takže jsem vlastně uvila trnovou korunu pro Pitipačku. . . . .











No a toto je výsledek mého snažení. Kus podzimní přírody jsem si donesla domů a zdobí nám okno.

















pondělí 20. září 2010

KONCERT.

Asi před měsícem mi hlásila moje mladší dcera. "... mamko, pojedeš se mnou do Drážďan na Robina ? " ( pozn. Robin Gibb. BEE GEES ) samozřejmě jsem souhlasila, protože já jsem pro každou špatnost ! Ještě několikrát se ujišťovala, jestli s ní OPRAVDU pojedu, neboť objednávala vstupenky na koncert, ubytování v hotelu i místenky do rychlíku.
Jako vždy zafungoval Murphyho zákon, neboť 3 dny před plánovaným koncertem musel Robin na operaci, takže koncert zrušili !
Nyní nastalo dilema: pojedem, nepojedem. Dopadlo to tak, že jsme jely.
Mám ráda nádraží a cestování, protože VONÍ DÁLKAMI ! ( několikrát jsem se ptala rodičů, jestli jsem vůbec jejich, jestli mně náhodou neztratili nějací kočovníci z voza..........)

Vláček rychlíček šupotal skvěle až do lázeňského městečka Bad Schandau, kde jsme stáli podezřele dlouho a na dotaz paní konduktérky jsme se dozvěděli, že MAŠINA KAPUT !
Do Drážďan jsme dojeli příměstským červeným pendolínem.
Nikdy jsem v Drážďanech nebyla. Z literatury jsem se dověděla, že v roce 1945 během 2 dní bylo město z velké části vybombardované. Takže to dnešní, krásné vlastně vstalo z popela !!!

Prošly jsme jen centrum a jako správný baby jsme navštívily m.j. drážďanskou Vaňkovku.


Dceru zaujal mladý klavírista, hrající skladby z filmu PIÁNO. Tak jsme zaparkovaly na dortík a kafíčko, poslouchaly hudbu, mlsaly a pozorovaly zapadající sluníčko











Ve městě byl nějaký jarmark, všude atrakce, stánky, plno lidí. Všechny obchody otevřené.

Zato v neděli bylo ve městě pusto, prázdno. Žádné naše víkendové nákupní výlety. Němci světí neděli !
Po ubytování v hotelu jsme šly nasávat atmosféru probouzejícího se velkoměsta.















Toto foto JíraS.




Když se ten nešťastný koncert nekonal, několikrát jsem přistihla mladou, jak zasněně hledí do míst, kde měl být. . . .










Hotel byl zvláštní kapitola. Připadala jsem s tam ,jako bych vstoupila do katalogu !

Sklo, kov,chlupatý koberce, dokonale zpracované detaily, moderní, čistý, vzdušný.
Sauny, koupele, masáže v ceně. . . . . . . .
Mají to tam ti východoněmečtí soudruzi móóc pěkný.
Pro pořádek, ten hotel se jmenuje INNSIDE BY MELIA.
Tímto výletem jsem od svého "děcka" dostala moc milý dárek.
Jíro, DÍKY !




































sobota 18. září 2010

MYCÁK.

Oficiélně se tento kus kuchyňského retro nábytku nazývá MYCÍ STůL, ale nedávno jsem v inzerátech četla : ". . . prodám mycák. . . ". Kdyby u toho inzerátu nebyl obrázek, tak bych si myslela ledaccos !

Viděla jsem i dubble mycák, jako dnešní dvojdřez. (pozn. mám dvojdřez a jednoduchý už bych nechtěla )

Můj stolek je po stařence a tetičce.

V útrobách, ve vyjíždějícím šuplíku s nohama je lavor, ve kterém se umývalo nádobí a pomeje se pak ještě vylíly praseti. . .

Býval tam plechový lavor, ale ten už skončil na smetišti dějin. Dnes tam je "novější" !

Páni, já už teda pamatuju. U nás se říká : o rok mladší než Buchlov. . .

Je to taková nostalgie, kterou nikomu nedám ani neprodám, protože je to vlastně praktická věc.

V šuplíku v lavóře mám po tetičce mlýnek na strouhanku s pravou patinou,
- masový mlýnek


- příslušenství k masovýmu mlýnku : lis tuti fruti na lisování šťávy z
ovoce











- a retro písek na nádobí. Světe div se i po těch letech funguje !








A horní deska slouží jako divadelní scéna- jeviště. Dnes má hlavní roli hortenzie stromečková ( Hydrangea arborescens Anabele ) a bafající trpajzlík. . . . . .

















pondělí 13. září 2010

PŘÍBĚH STOLKU.

Dnes vám představuji moje kuchyňské zákoutí v podzimním hávu, které se moji mladé tolik líbilo.

A při té příležitosti vám povím příběh kamenného stolečku.

To jsme při svých pracovních potulkách jednou jeli z Prahy do Kutné Hory a já jsem potřebovala
zastavit u velkého keře za lidskou potřebou.
Pán se šel taky protáhnout a najednou zahlaholil :"...honem se pojď na něco podívat....! "
Hrklo ve mně, co tam zas našel.
Taky že našel, starý kamenný patník.

Tak jsme zajeli pro vozík, jelikož jsme dělali někde u Kostelce N. Černými Lesy a chystali se, že milý patník vysvobodíme z kopřivového, odpadkového a popelového zajetí. Byl celý zasviněný od asfaltu.

Stojíme a vymýšlíme, jak takový kus kamene dostaneme z příkopy a na vozík. . . . . . když opodál zastaví auto a člověk kráčející rázným krokem se nás důrazně ptá CO TU DĚLÁME. . . . .
Tak jsme mu to PRÁSKLI !

Začal nás poučovat, že tudy vedla stará C.K. cesta z Prahy do Kutné Hory a ty patníky jsou z té doby ,že ho nesmíme brát !
Když jsme se ho ptali z jakýho titulu nám to zakazuje, řekl, že je CESTMISTR !
Do té doby jsem vůbec nevěděla, že takový titul existuje !

NO, pokecali si s mojím pánem a dopadlo to tak, že nám byl nápomocen při nakládání kamene na vozík !

Lehce jsme ho upravili a doprostřed nechali vyvrtat dírku.
Pak jsme si objednali kulaté sklo a od té doby je z milého patníku stoleček.

Možná si řeknete,že jsme netvoři, ale než by měl skončit potupně někde v základech, tak slouží a dýchá z něho historie DRNCAJÍCÍCH KOŇSKÝCH POVOZů vezoucích zboží po C.K. cestě. . . . . . . .



pátek 10. září 2010

TETA MÁŇA.


Když dó děcka v září do školy, nastává podzimní čas.
Čas válejících se mlh na lókách,
čas sázení tulipánů,
čas dušičkové, chryzantémové...
Tetička byla pilná zahradnice, dycky v předstihu měla nadělaný hausbóty nad chryzantémama, aby je nepopálil první mrazík.
Na zahrádce měla všelijakéch přísad kvítek, kerý stejně z velké většiny rozdala babám.
Zahrádka byla její vášeň, dycky ju měla jak ze škatulky.
Než sme se s bráchó vypravili do školy, tak tetička už valila s plnó taškó sněžek, kerý nazbírala na lókách.
To byly tak dobrý huby. Od té doby sem jich na lókách neviděla. Esli je lidi vyzbírali a nenechali starý na semeno...nevím ....?
Toto povídání je napsaný v mém rodném dialektu = hanáčtině, jako vzpomínka na tetičku, která mi byla velkou rádkyní, učitelkou, vychovatelkou i kritikem.
V neděli 12.září mají svátek Mařenky a ona byla jednou z nich.......

čtvrtek 9. září 2010

REVITALIZUJU.

Revitalizuju obývák v mojem rodném hnízdě.
Po mnoho let byl opuštěný díky tomu, že jsme pořád někde lítali ( za prací ) a bydleli na jiném místě.

Malovaný tam nebylo aspoň. . . . . . . . ., no moc dlouho !

Tetička mě naučila, že před každým malováním se má zeď umýt jarovou vodou.
Tak si umývám, honím pavouky a přemýšlím, jak místnost zařídím.

Protože mi vařila voda v chladiči, tak jsem si šla na chvíli sednout do vedlejší ložnice mezi hromady živelně uskladněných knih a jala se rozjímat a lapat po dechu.

Když vtom mě padl do oka časopis BYDLENÍ z roku 1986.
Jen tak nezávazně jsem začla číst obrázky a dolistovala jsem až sem :

. . . . . . . je to krásná, čistá, jasná, funkční bytová architektura, až mi srdce zaplesalo !
Jsou to studie Ing arch Evy Bublákové.

Tu moji místnost chci využívat jako knihovnu a studovnu s pracovním a odpočivným zákoutím.
Vybavím ji nábytkem a zařízením ze 70. let.
Nechce se mi všechny staré věci vyhazovat, a taky proč, když ještě můžou sloužit.

Udělám si RETRO SVĚTNIČKU !

Na tom obrázku mě m.j. zaujaly roletky, kterými chci zakrývat knihovnu. Jednak aby se na knihy tak neprášilo a aby byl prostor sjednocený.
Toto je jen další příklad, že na co myslíte, to se stane !!!!!!!

Přemýšlela jsem o uspořádání a on ten nápad na mě vlastně vyjukl sám !!!

O dalších aktivitách vás budu informovat.

Mějte se dobře, ale zas né moc.........
Jaromila

neděle 5. září 2010

ZPOVĚĎ TETY KATEŘINY.

Do hry : 10 nej jsem dostala pozvání od těchto dam :
http://ewulina-inthisriver.blogspot.com/
http://sweethome-bohda.blogspot.com/
http://redneval-redneval.blogspot.com/
http://manupropria-mokopa.blogspot.com/

Pravidla: uvést,kdo tě do hry pozval
uvést 10 věcí, které máš ráda
dalších 10 duší do hry
Tak: 1.HUDBA- to je můj motor i lék

2.FOŤÁK- když si vzpomenu, jak jsem ve svých telecích letech tahala Flexaretu, tak jsem HROZNĚ VDĚČNÁ za pokrok ve formě dnešního digitálního Olympusu.

3.ZELENÝ ČAJ- ranní nakopávací rituál. Denně vzpomínám na dušinku, od které jsem dostala krásný hrníček ! ( Alohajani, víš o kom mluvím !)

4. CHLUPATÝ ZVÍŘÁTKA- v nejhorším případě i plyšový.


5. KAFÍČKO- vůni kafíčka v přítmí kavárny, s pohodovou hudbou, zákuseček se šlehačkou...


6. GARTEN ART- zahradní umění, zahrada pro relaxaci, pro potěchu oka i mlsného jazyka.



7.VETEŠ- věci s duší, řemeslné zpracování detailů...




8. DÁLKY- pohled do dálky mě uklidňuje. Cestování, cesty, nádraží, letiště, přístavy, moře...






9.TAJEMNO- věci mezi nebem a zemí, i podzemí. FENG ŠUEJ, kamínky...





10. KNIHY- přítelkyně, rádkyně..
( SHARKA se asi otřese hnusem nad neuspořádaností mojí knihovny, ale jak praví klasik : ".........nám to neva, my to vydr, my jsme z br, mám to pr neutr..........."







Tímto zvu do hry ( jako správná zvědavá baba...)
Mějte se dámy krásně podzimně.
Jaromila







JEŠTĚ Z DOVOLENÉ

 Dobrý den, milí zlatí ! Z médií troubí alelujá gloriá, ale já jsem myšlenkami pořád v těch zvláštních zemích severně od nás. V přístavní...