pátek 10. září 2010

TETA MÁŇA.


Když dó děcka v září do školy, nastává podzimní čas.
Čas válejících se mlh na lókách,
čas sázení tulipánů,
čas dušičkové, chryzantémové...
Tetička byla pilná zahradnice, dycky v předstihu měla nadělaný hausbóty nad chryzantémama, aby je nepopálil první mrazík.
Na zahrádce měla všelijakéch přísad kvítek, kerý stejně z velké většiny rozdala babám.
Zahrádka byla její vášeň, dycky ju měla jak ze škatulky.
Než sme se s bráchó vypravili do školy, tak tetička už valila s plnó taškó sněžek, kerý nazbírala na lókách.
To byly tak dobrý huby. Od té doby sem jich na lókách neviděla. Esli je lidi vyzbírali a nenechali starý na semeno...nevím ....?
Toto povídání je napsaný v mém rodném dialektu = hanáčtině, jako vzpomínka na tetičku, která mi byla velkou rádkyní, učitelkou, vychovatelkou i kritikem.
V neděli 12.září mají svátek Mařenky a ona byla jednou z nich.......

14 komentářů:

  1. Jaromilko, krásné vzpomínání! Každý jsme měl někoho, na koho s láskou vzpomínáme a nezapomínáme.
    Mám maminku Marušku, právě jí dodělávám dárek.
    Krásnou dobrou noc, zdravím Helena

    OdpovědětVymazat
  2. Helenko, zlatíčko, ty jsi taková pilná čtenářka.
    Tvoje návštěvy mě vždycky ohromně potěší.
    Pozdravuj maminku Marušku a popřej zdraví a hodný děcka !!!
    Měj se krásně.
    Jaromila

    OdpovědětVymazat
  3. Jaromilo, hezky napsáno a navíc jsi mi tím připomenula, že mám kamarádku Máří. Hned jí jdu napsat nějaké přání.
    Díky a hezký den. Ditta

    OdpovědětVymazat
  4. Dittuš-
    To je od tebe móc pěkný, na kamarády se nesmí v žádném případě zapomínat !
    Užívej si víkendu
    Jaromila

    OdpovědětVymazat
  5. Krásne spomienky! Určite sa teta Máňa zapísala hlboko do srdiečka... A aj na Slovensku majú Márie v nedeľu sviatok. A my máme v rodine celkom malú Marušku, dostala to meno po svojej babke...
    Krásny víkend a krásne spomínanie!

    OdpovědětVymazat
  6. JAROMILKO ,JE PĚKNÉ ,KDYŽ NÁM VZPOMÍNKY NA NĚKOHO STÁLE ZŮSTÁVAJÍ V SRDCI .
    HEZKÝ DEN .BOHDA

    OdpovědětVymazat
  7. každej den si na ňu vzpomenu. "buď trpělivá" a podobný věty mi stále zní

    OdpovědětVymazat
  8. Iri, Bohdanko-
    můžu říct, že někteří lidi neumřeli, že jsou tu pořád s námi.
    Tetička byla úplně "obyčejná" ženská.
    Ale pro mně, moje děcka i bráchu zůstává stále v myslích díky svým názorům, které nás formovaly do života.
    I když je to mnohdy velmi těžké, tak často vzpomínám na její slova, který mi dosti často opakovala: . . . ty do mně kamenem, já do tebe chlebem...........

    OdpovědětVymazat
  9. No, aspoň vidíte, že si nevymýšlím......

    OdpovědětVymazat
  10. Téééda, fakt krásne spomienky. A teda, riadne si potrápila moju češtinu!:)))Gabi

    OdpovědětVymazat
  11. Gabi-
    To já ráda :)))) !
    Psaný slovo mi problémy nedělá, ale se spisovnou češtinou mluvenou mám někdy problémy....
    Měj se
    Jaromila

    OdpovědětVymazat
  12. Toto je tak krásný dialekt....Už po prvním řádku jsem chytla úsměv :) V Koryčanech máme známé. Nechce se mi od nich odjíždět, ale musím, páč už po dvou dnech mě bolí huba, břicho a slzy jsou smíchem vybrečené :))) Krásný kraj aj lidi :)

    OdpovědětVymazat
  13. Věrko-DĚKUJU za uznání...

    dík "anonymní"- jenom mně mrzí, že nevím jak se menuješ a odkáď si, ináč se mé dobře
    jaromila

    OdpovědětVymazat