Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z listopad, 2010

První adventní neděle.

Obrázek
Dnes ráno hospodář s očima přisátýma k monitoru hlásil : "...de se řezat dřevo, má padat sníh ! "
Hromádka dřeva zahálela na dvorku celý podzim a zrovna dnes byla ta nejvhodnější doba k řezání !
Vskutku romantická, zasněná, sváteční neděle !
Ještě smrdím spáleným benzínem a olejem z motorové pily !!!
Ale hospodáře musíme poslouchat !
Alespoň máme klid na duši, že je dvorek uklizený.

Ale nemyslete si, nezahálela jsem. Mezi vařením jsem ještě stihla:
1. poklidit Tomíčka a nakapat mu do uší medicínu
2.uvařit si grog
3.nazdobit máti adventní věneček ( v roztržitosti jsem ho zapomněla vyfotit)
4.vyrobit adventní vazbu pro nás na stůl . Máti mi kdysi dala plnou igelitku košíčků, ve kterých se prodává česnek, se slovy: "..tu máš, ty z toho určitě něco vytvoříš, bylo mi to líto vyhodit.."
Dlouho ležely skorozapomenuté ve starým kredenci, ale něco jsem tam hledala a košíčky na mně vypadly...
Hned jsem věděla, že to je přesně ono ! Stůl máme poměrně malý, tak budou košíčky trůnit na…

Poklop z proutí.

Obrázek
Při prohlížení poslední Mariane bydlení jsem narazila na poklop z vrbových proutků...................... dál už jsem nečetla !
Hned jsem vyrazila za humna na vrbu. Kolem rybníčků rostou jen ty lámavé ( Salix fragilis ). Tak jsem hledala dál kolem potoka a nic, samý frágilis !!

Tu správnou košíkářskou vrbu- nelámavou , jsem našla 50 metrů od chalupy u návesního rybníka !
Ale co, alespoň jsem se prošla a zjistila, co je nového na dědině.

Aby vás nezmátly ty červené větvičky na " kloboučku" poklopu, tak ty jsou z Vrby prostřední bělavěpestré ( Salix integra Hakuro- nishiki ).

Květináče jsou obalený bývalou zatravňovací rohoží ( dnes už travní osivo není klíčivý ) a nakonec je ještě zasypu listím nebo přikryju chvojím, aby byly cibulky jak v peřince.






Mám z těch poklopů velikou radost, chodím se na ně dívat a říkám si, jak taková jednoduchá a prostinká klícka z proutí dokáže vykouzlit tolik radosti a ještě poslouží cibulkám... Vyzkoušejte, je to jednoduché a radostné tvoření. Vaše Jaro…

Ocenění

Obrázek
Ocenění od Katky http://magiekrizku.blogspot.com/
a Evičky http://hortenzie.blogspot.com/
.......mi dodalo novou energii po nucené přestávce strávené v kanafasu s rolí pevných papírových utěrek ( kapesníčky -to je slabota !!! ), horkým čajem a kočkou Pitipačkou jako chlupatou terapeutkou.
Antibiotika neberu, takový případy nachlazení řeším homeopaticky ( funguje to !).

Ctím pravidla pro udělení ocenění :
1. poděkovat a odkázat na osobu (-y), které vám ocenění věnovali (-y)
2.umístit logo o nominaci na svém blogu
3.nominovat 10 blogů s odkazy
4.poslat nominovaným komentář.

Dlouho jsem přemýšlela o ocenění dalších blogů a vymyslela jsem, že je dostanou ty, které jsou v mém seznamu posledních příspěvků...

Těžko bych svou přízeň udělila jen vybraným, když každá jste svým způsobem úžasně tvořivá !

1. Vlastičce http://najdisvoudusi.blog.cz/
2. Zuzce http://zcdl.blogspot.com/
3. Sandruš http://sandra-living.blogspot.com/
4. Leničce http://lena-krasahladi.blogspot.com/
5. Adélce���…

Vánoční trhy.

Obrázek
Dřív jsem si ťukala na čelo, když se v obchodech začala objevovat vánoční výzdoba už koncem října. Dnes na to hledím nějakýma jinýma očima a je mi to dokonce moc příjemné.
Alespoň si tu krásnou atmosféru můžeme užívat už teď, s předstihem.

Vánočně vyzdobená města jsou krásná, kouzelná a romantická.

Pravidelně navštěvujeme vánoční trhy v Brně.
Nejradši až je tma. To je nejpůvabnější. Ze všech koutů se vinou libé vůně ,ze kterých je cítit přicházející vánoce.
Pořádně držet kabelku a můžeš nasávat slavnostní atmosféru..........i medovinu..........

Letos vánoční trhy v Brně začínají 26. listopadu a budou na Zelňáku i na Svoboďáku.


Dalším oblíbeným místem jsou vánoční trhy v Bratislavě.
Kouzelně nazdobené listnaté stromy, na kterých svítí tisíce světlušek , dokreslují slavnostní a přitom velice domáckou atmosféru.
V centru města vyrostou stánky s řemeslnými výrobky, všude voní jehličí, svařené víno, špízy, lokše.
Neodmyslitelnou součástí bratislavských vánočních trhů je chleba se sádlem a cibulí..…

Jablíčkový věneček.

Obrázek
Letošní podzim jsem se zamilovala !

Do věnečků..... :-))
Vyrábím je ze všeho, co mi přijde pod ruku. Ty droboučký jablíčka jsou z okrasné jabloně : Malus "Golden Hornet". Nejsou jedlé. Jsou maličký přirozeně = od přírody. Ty větší jsou konzumní = jedlé, jenže letos se jich na stromu urodilo moc a zapoměla jsem je přebrat- polovinu jich otrhat, aby ten zbytek narostl do " normálních " rozměrů.
Proto jsou takový maličký.
Když jsem ty dva druhy viděla vedle sebe...........

........šup a je z nich věneček.
Jedno dopoledne bylo velice zvlášní světlo, tak jsem sbalila foťák a vyrazila za humna a pořídila pro vás těchto pár podzimních zasněných obrázků z Vysočiny.













Přeji vám pěkný podzimní dny. Jaromila






Lišejníky a mechy na salát.

Obrázek
Vždycky, když se ocitneme někde v přírodě, kde se obvykle nalézají mechy a lišejníky, tak můj hospodář začne zpaměti odříkávat úryvek z knihy Fimfárum z kapitoly o Palečkovi a Velkém sněžném muži.

".......měl sedmimílové boty, ten sněžný žrout a hned byl tu a hned byl tam, jak skákal z pohoří na pohoří, sháněje různé druhy lišejníků a mechů na salát.........."

Procházka do lesa mi zase připomenula tuto kapitolu o Velkém sněžném muži.
Já jsem si z lišejníků a mechů neudělala salát, ale vyrobila jsem si šedou kouli.
Jen tak.
Pro radost.

Zajímalo by mně, co snídal pan Werich, když psal své Fimfárum !
(pozn. když má někdo takový nápady, tak se u nás říká " že snídal cvrčky..." )

Ráda občas nahlídnu, zalistuju a žasnu nad páně Werichovými moudry a slovními obraty, které rádi používáme, když chceme zdůraznit nějakou situaci.
Ráda se s vámi podělím o pár " perliček".

např.:..."..tak dobře oblečený pocestný se nevydá do kraje bez peněz" povídá Franta Jizva.

Martinská husa.

Obrázek
Máme v rodině Martina a na jeho počest jsme zavedli tradici martinské husy. To se vždycky sejdeme a upečeme nějakého opeřence. Jednou to byla kačena, ale většinou jsou to husy. domácí jsme nesehnali, tak byla makrohusa.
Po prarodičích, nebo pratetičkách, to jsme nevypátrali, máme kameninový pekáč, ze kterého je každé maso ZVLÁŠŤ chutné.
Nedovedu si představit to tisícihlavé hejno ptáků, které prošlo tímto pekáčem, který je za ty léta, troufám si říct i staletí, těmi vůněmi úplně prosmrděný ( pardon, chtěla jsem říct provoněný ). S úsměvem někdy tvrdíme, že stačí zavřít oči, přivonět a přikusovat chleba.........
Jídlo pečený v tomto hrnci má nezaměnitelnou chuť i vůni !
Doufám, že jsem vás dostatečně naladila na pečenou husu :-))



Hotovou husu, zelíčko a knedlík jsem nestačila zdokumentovat, neboť nebyla nálada fotit, kyž to tak KRÁSNĚ VONĚLO !!!


Z porcí, které zbyly, hospodář obral maso ( musel si u toho pískat !!) a udělal paštiku. Suroviny: vypečené husí sádlo, smažená cibulka, stroužek …

Anděl.

Obrázek
Loňskou zimu přišla moje mladší dcera s nápadem. " Mamko, mám andělský křídla, já za tebou přijedu a půjdem do lesa a vyfotíš mě jako anděla, jo? "
Chvíli jsem nebyla schopná slova a rovnala jsem si v hlavě myšlenky, co mi to vlastně řekla !
Jelikož jsem pro každou blbost, tak jsem souhlasila.

Do hadříků se navlíkla už v chalupě, takže přes dědinu jsem šla v doprovodu anděla !
Naštěstí nás potkala jen jedna skupinka místních obyvatel a ti jen nevěřícně vzdychli : jéééé anděl............
Co si mysleli jsem se nedozvěděla, ale asi něco o praštěných brňácích.


V lese jsme si zahráli na modelku a praštěnýho fotografa.

Ještě z těch fotek mladá nic nevytvořila, asi čeká na správný okamžik.
Vzpomněla jsem si na tuto epizodu, protože nedávno mi volala a ptala se :... mamko, mám kupce na křídla, máš je ještě ? "

Mám ! Pověsila jsem křídla na skříňku a hospodářovi jsem to řekla. Takže teď, když projde kolem, tak si ťuká na čelo a brble si pod vousy : mám kupce na křídla mám kupce na kříd…

Věneček z "růžiček".

Obrázek
Konečně jsem dokroutila " růžičky" z listů a vyrobila z nich věneček ! Byla to práce nimravá, ale zábavná a tvořivá.
V návodech jsou uvedeny růžičky z listů javorů, ale když podzim zbarvil listy psího vína ( Parthenocissus tricuspidata ) ,rostoucího na našem dvoře do krvavě rudých tónů šmrncnutých občas růžovou a žlutou, NEODOLALA jsem.
Počkala jsem, až si vítr dostatečně s listy pohraje a zažene je do kouta a tam jsem si je v klidu posbírala !
Ten věneček je takový zvláštní. Nemůžu se na něj vynadívat , hlavně když do něho zasvítí sluníčko. Bez sluníčka je takový smutný.

Podzim s jeho krátkými dny je čas světýlek, takže servis jsem použila jako svícny !
Servis je sice pěkný, ale moc ho nepoužívám, mám radši jednodušší tvary. Po celý čas odpočívá na půdě v krabici, tak aspoň jednou za čas udělá službu.
Asi ho prodám, protože je nevyužitý a někomu možná udělá radost.


Ty minirůžičky v cukřence jsou odkvétající, poslední podzimní kvítky White The Fairy.
Tuto minirůžičku jsem kdysi z…