Trnky, kočičí máčka a hriate.

Při inventůře na komoře jsem našla poslední sklenici trnek. My říkáme trnky, ale spisovně jsou to povidla.
Vaříme je v hrnci na kraji šporáku, kde se musí velice slabě topit a často, ke konci už neustále míchat !
Před pár lety se urodilo tolik švestek, že jsme založili kvas a ještě zbylo na vaření.
Tatík vynálezce vymyslel a sestrojil " peklostroj" z malého elektromotoru a několika převodů až do kotle s trnkama. Hračička !
Těch trnek bylo fakt hodně, rukama bysme to neumíchali !

Vlastně nic nového pod sluncem. Ve skanzenu na Veselém Kopci mají ve vodním mlýně varnu povidel. Je to úžasný vynález na vodní pohon.
" ... vodní síla byla využita i v poslední místnosti, ve varně povidel. Ve 3 velkých kotlích se zde vařila povidla ( postupně se přelévala do dalších kotlů, přičemž v každém se udržovala jiná teplota ). Již tehdy si dokázali práci ulehčit pomoci technicky důmyslných mechanismů s využitím vodní síly, kterou přivedli do mlýna vodním náhonem vybudovaným již v 16. století. "



Znáte ,
1. Mamka si nedávno vzpomněla, že jako malé děti jedli tzv. kočičí máčku ( omáčku). Skládala se ze smetany, ve které byly rozšprudlované (rozkvedlané ) trnky a hodně, aby to bylo hustý !
Jedli to prý i na oběd s koláčem nebo s rohlíkem.
Zkoušela jsem to ! Je to dobrý a sytý !


2. Trnková omáčka
1 kalíšek povidel, sušené trnky, mandle, skořice, hřebíček, sůl, máslo, hl. mouka, bujón.
Jestli vás to zaujalo, tak si přečtěte recepis na : http://kucharkazeslovacka.ic.cz/.
3. Moje mňam mňam jídlo od malička : chleba s máslem, trnkama a pocukrovaný ..........
Tuto pochoutku nám připravovala stařenka. To jsme přiběhli z venku, sebrali krajíc a zas rychle utíkali za plotky, kde nás už čekaly děcka, abychom mohli pokračovat v blbinách ( v dětských hrách...)


4. Když jsem doma naťukla téma trnky, hospodář zavzpomínal, jak v mladých letech se svými kamarády navštívili v Karlové Studánce hotel Hubertus, kde si dali specialitu : tajemství Hubertusu ! Podávalo se to zapálený a jelikož jim z toho bylo veselo, začali tomu říkat : létající šroubovák.....
Co to vlastně bylo ?
Je to mok, kterému se pod Tatrami říká hriate !
Je to šílená kombinace trnek ( povidel), pálenky a slaniny !!!
Znáte to někdo ???
Přeji vám příjemné trnkování.
Vaše Jaromila.




Komentáře

  1. Jaromilko,teď jsem tu byla a napsala komentík a už je tu opět tak zajímavý, krásný příspěvek. Vůbec nevím čím začít.Vše hltám na jedno nadechnutí...mok, kočičí máčku ani trnkovou omáčku neznám, slyším to poprvé. Jinak, když se řeknou "povidla" tak si hned vzpomenu na moji babičku...co se jich navařila na kamnech. A přesně jak píšeš, vařila je asi hodinu a pak nechávala na kraji plotny pod poklicí probublávat asi šest hodin. Nemíchala je a já s ní tiše poslouchala ten tichý koncert, jak se v hrnci švestky mění v povidla...do teď si pamatuji tu vůni...bylo to jako na procházce ve švestkové aleji. Proto jsem i tu starou švestku, co máme na zahradě, ubránila...jsou to milé vzpomínky a Tobě děkuji! Krásný zbytek večera...Soňa PS:I já miluji chléb s máslem a pocukrovanými povidly :o)dokonce ještě pár skleniček ve sklepě mám a jsou pořád výborné,husté,že v nich lžička úplně stojí.Je to balzám a hned zítra si udělám chleba k snídani...pa

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Jaromilko,
    jo chlebík s máslem a se švestkovýma povidlama ten taky miluju. Akorát vydržet stát u tohoto hrnce a poctivě míchat, když se povidla vaří. Tvojí kočičí máčku u nás vaří moje mamka, ale říká jí Vánoční omáčka, jak je z názvu jasné, vaří ji vždycky na Vánoce. Ale nedělá jí z vývaru, dává jen vodu.

    Měj se moc hezky
    Jana

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Jaromilo. Ta varna povidel by mě zajímala, ale je to trochu z ruky, snad se někdy poštěstí se tam podívat. Jinak povidla jsou úžasná dobrota (asi je to naše specialita), letos jsem je dělala za pomoci povidláku a nemají chybu. Ještě ti musím pochválit ten jablíčkový věnec - moc se mi líbí. Vždycky, když se jdu mrknout na tvoje stránky, na něj musím aspoň jedním okem juknout. Hezký večer, Ditta.

    OdpovědětVymazat
  4. velmi ráda bych napsala velmi hezký komentář.....ale ještě raději bych si dala hriate...chleb s málem a povidlím anebo zakusila omáčku....a teďka co dřív...no tak prozatím vodka s džusem...zítra povidlí s mákem na přesňácích a s omáčkou....tu budu muset vyzkoušet :-)) :-)) :-))...děkuji za moc hezké příspěvky, u vás je vždy co k přečtení....a je tu moc milo....a koukám i nová fotečka zkraje, sluší jí to tu v zimě...povedená....

    mějte se moc hezky, pherenis

    OdpovědětVymazat
  5. Jaromilko, to je ale krasně voňavý příspěvek. Je vidět, jak se recepty krajově liší, ty tvoje omáčky neznám, mě dělávala babička omáčku ze sušených švestek a mandlemi a pekla k ní lívance. Tu chuť si pořád ještě pamatuju!
    Krásnou sobotu, moc zdravím Helena

    OdpovědětVymazat
  6. Příhoda ze života zapadá do mojeho příspěvku: starší dcera mne dnes pozvala do Ikea na krůtí steak se ŠVESTKOVOU omáčkou.............

    SONIČKO- tu stařenku švestku chraň a ona se ti za to odvděčí....
    Starý odrůdy jsou většinou lepší a odolnější než novošlechtění.

    JANI- jsou zajímavé krajové názvy stejného jídla ! Naše kočičí a vaše vánoční :D

    DITTU- na tvůj povidlák si vzpomínám ! Když jsem ho uviděla, tak mi hned bylo jasný, nač ten náš starý díravý hrnek byl !!
    Děkuju za pochvalu jablíčkového věnečku, nechala jsem ho venku, mráz ho sežehnul a sníh mu nasadil čepici !

    PHERENIS- vodka s džusem..........hmmmm !?
    Hriate znám jen z vyprávění.

    HELENKO- ta tvoje omáčka s mandlemi musela být taky VELIKÁ dobrota !

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

POSLEDNÍ LEDNOVÝ

Meditace v zenové zahradě