neděle 30. ledna 2011

VLDR aneb malujeme.

Život s člověkem někdy tak zatočí, až se z toho člověkovi zatočí hlava !
Místo zvelebování vysněného statku zvelebujeme moje rodné hnízdo, aby bylo funkční, pohodlné a útulné.
Prvním úkolem bylo malování.
Poslední malba pamatovala ještě minulé století, ale už to není pravda. Z vervou jsem se do té nechutné práce pustila.
Pán na mě chodil opatrně zpovzdálí nakukovat, abych mu náhodou nepředala žezlo, teda hadr a štětku.
Pak zmizel a vrátil se s náručí knih. Po chvíli hledání si sedl doprostřed prázdné místnosti a dal se do čtení.

Vidíte taky ten "obrázek" ?- baba pracuje a pán kecá !!
Ale pomohl mi, dělal mi kulturu !!

" Ať si zvolíte jakékoliv nářadí a jakoukoliv nátěrovou hmotu, můžete si být jisti tím, že první dojem po posledním nátěru bude strašný. Je úplně neuvěřitelné, jaké zoufalství a jakou beznaděj dovede v člověku vzbudit jeho vlastní práce.
Jediné, co zasluhuje obdivu, je fakt, že na každé zdi je víc kocourů, než tahů štětcem.
Zdecimovaná rodina na to civí, člověk by potřeboval slyšet, že je to docela dobré, že to mohlo dopadnout ještě hůř a že je to každopádně lepší, než to bylo, ale rodina nic. Rodina jen Hm a no jo a člověk by to nejradši ztlouk štětkou, kdyby mu ještě zbývaly síly."

"Nevím, čím to je. - Vlastně vím, čím to je. Já totiž věřím, že existuje hodný a laskavý pánbůh, který vždy o půlnoci posílá do nově vymalovaných lidských příbytků své anděle, aby tu fušeřinu po člověku do rána poopravili."


To byla jen malá ochutnávka z knihy od Františka Nepila Jak se dělá chalupa, kapitola Malujeme.

Ps.: VLDR je velká lednová domácí revoluce !

Vaše Jaromila


14 komentářů:

  1. Pánečku, to je poklad! Rok vydania 1968! Prečo som doteraz nič od pána Nepila nečítala? Veď hovorí rečou môjho JA hehehe. Krása.

    ...a tá pracovná symbióza Pán a Jaromila...sa rehním a rehním a chápem tvoje nerrvy hehehe.

    Tak nech ti to pracuje Jaromilka a Pánovi pozerá:-)

    Majte sa obaja pekne a ešte krajšie,

    Eva

    OdpovědětVymazat
  2. Tenhle titul pana Nepila jsem darovala mému pánovi letos po stromeček ...a celé vánoční svátky jsme si ho četli nahlas...a smáli jsme se a smáli...Mokopa

    OdpovědětVymazat
  3. Ahojky Jaromilko,

    krásné čtení. Je milé, když Ti někdo čte, u nás doma jsem za "knihovnici" já..

    Ať se malování podaří a třeba nám ukážeš své fotečky. Přeji pohodový den. Eva

    OdpovědětVymazat
  4. :))) Jaromilka, uzasne....na tvoje prispevky na blog sa vzdy tesim....a vzdy viem, ze sa zasmejem. takto si mi ani nevies ako, zlepsila naladu...:) Malovanie caka aj nas tento rok...bude to urcite zabavne, mame totiz kazdu izbu inej farby...a naposledy ked sme malovali sadla som si do chodby a straaaasne som sa zacala smiat...brutalne farebne steny ako v rozpravke o šmouloch :)))) teraz je to uz vyblednute a potrebuje to trocha ozit :))

    OdpovědětVymazat
  5. Milá Jaromilko, Tvůj příspěvek mi připomněl roky rekonstrukce našeho domu a pocity nad vlastní prací byl občas naprosto stejné. Dnes s úsměvem vzpomínám :o) I my knížky milujeme. Naše holčičky si spinkání bez přečtené pohádky neumí představit a knihovničku mají skoro větší než my dospěláci :o) Hezký den, Martina

    OdpovědětVymazat
  6. Jaromilka, vy obaja ste postavy ako z romanu!:) Nech sa darí:)Gabi

    OdpovědětVymazat
  7. Jaromilko, hezké počteníčko a vskutku ze života.
    Ať se vše zdaří ke všeobecné spokojenosti. Zdravím Marcela

    OdpovědětVymazat
  8. Milá Jaromilko, nějak jsem se zamyslela a vím moc dobře o čem píšeš a držím palečky ať vše dobře zvládáte...Přeji Tobě i hospodáři hodně sil a jen to nej nej...Krásně jsi vše napsala! Moc zdravím, Soňa

    OdpovědětVymazat
  9. Milá Jaromilko, doufám, že tě po tom pracovním víkendu nic nebolí a moc děkuji za pana Nepila! Jeho moudrým, vtipným a laskavým větám se nikdy nepřestavu smát. Moje děti vyrostly na Pěti báječných strýčcích, doteď z toho citují...
    Pohodové odpoledne, moc zdravím Helena

    OdpovědětVymazat
  10. Jako bych ho slyšela :o) Tu kulturu u malování budu muset také zavést páč u nás doma maluju já a Pepa úplně stejně utíká do pracovny dělat něco strašně důležitého ......až vymaluju tak mě pochválí :o)

    OdpovědětVymazat
  11. Jaromilko, úžasný úryvek.Moje babička pana Nepila milovala z celého srdce a s láskou vzpomínám, jak jsem byla u ní zachumlaná ve veliké posteli jako malá a společně jsme poslouchaly podobné úryvky z rádia.No a vždyť je to pravda: " Co si sama neuděláš, to nikdy není nejlepší!" Malování zdar! :o)

    OdpovědětVymazat
  12. moc zajimavy a nevsedni blog!
    Zvu te zucastnit se KENZO GIVEAWAY na mem blogu:) www.styleandlavender.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  13. holky, moc ráda čtu vaše příběhy a postřehy, jen nějak nemám síly odpovídat, tak se na mě prosím nezlobte.
    Jaromila

    OdpovědětVymazat
  14. Jemine to je perfektni, tohle beru. Tu knizku si musim sehnat... mne to ceka taky. Aby mi to pan domaci cetl... on taky malovani nenavidi, na to jsem doma ja... :D

    OdpovědětVymazat