úterý 24. května 2011

RETRO SVĚTNIČKA

Nedávno jsem psala, že si chci ve svém rodném hnízdě zařídit retro světničku. Pravidelní čtenáři si jistě vzpomenou.
Představím vám první etapu, kdy jsem posbírala po rodině nějaké retro kousky .


Toho pána, který se schovává za rhododendronový list určitě vy starší dobře znáte. Kde se to v chalupě vzalo nevím ! Je to asi z dob, kdy tatík dělal správce SZK ROH Technoplast. Tam byly všelijaký zájmový kroužky a vyráběly se tam propagační a politický materiály pro fabriku.




Politika i v početnici pro 1. třídu obecné školy ........




Svícínek je tatíkova samovýroba, lidová tvořivost, jako jeden z mnoha SAMO DOMO produkovaných v těch "krásných" socialistických letech.........

Křesla "skořápky" měly stejný žlutočerný potahy jako židličky u jídelního stolu, ale máti je nechala přečalounit, neboť už za ty roky používání byly úplně orvaný.


Další retro dekorace budou příště, až zas něco seženu.








U jídelního stolu mám takové "odloučené" pracoviště, kde mám klid, kde mi celý den nevrže Radiožurnál nebo ČT 24 .............

Tam si pěkně přemýšlím a pracuji, ikdyž jen "nasucho", bez té černé IBM skříňky.





Mějte se všichni moc pěkně a užívejte si každého dne.

Jaromila









neděle 15. května 2011

MÁJ LÁSKY ČAS ?

Nevím, proč zrovna máj je lásky čas ?
Asi proto, že hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech........
.........asi už osychají meze..........
...kvetoucí strom lhal lásky žel .................
....a tak dále....
Umíte ještě celou báseň zpaměti, jak jsme se ji učili ve škole ?
Občas není špatný si zopakovat klasiku a potrápit mozkový závity :-)

Z lyrických výšin zpět na zemi !
Při nedávné procházce vedla moje cesta náhodou kolem kontejneru se železným šrotem a jako náhodou jsem v jeho útrobách našla překrásný úchytky. A jako náhodou mají ty držátka tvar srdíčka :-)))))
Neodolala jsem, neboť takový krásně řemeslně propracovaný výrobky se prostě nevyhazují !!!
Už se těším, až je přivedu k novému životu na nějakém šuplíčku nebo komodce........


K jaru patří taky ptáčkové.

Tyhle krásný ptáčky jsem dostala jako jarní přání od šikovné Zuzky ( ZCDL).
Ještě jsem jí já nevděčnice nepoděkovala, tak to napravuji a činím tak nyní !!
Zuzi moc děkuji, udělala jsi mi velikou radost !





K máji neodmyslitelně patří žlutá řepková pole.

Mám tu jarní krajinu s abstraktním uměním moc ráda.

Mamka má ještě z dob socialismu tapetu s řepkovým polem přes který vede polní cesta. Ještě se ten obrázek za ty roky neokoukal !!













Přeji vám moc pěkných chvil s přírodou.

Ať už u vás doma, na zahradě, na louce, v lese nebo jen s kytičkou ve váze.


Jaromila











pondělí 9. května 2011

Bílý šeřík.

Příroda se nám oděla do jarního romantického a pohádkového hávu, plného vůní.
Mám ráda toto krásné voňavé období, jak také naznačuje jméno, které mi rodiče vybrali.
Nevím podle čeho dávají rodiče dětem jména.........................?
Ale je fakt, že jméno se promítá do naší povahy !
Už jako dítě jsem milovala květiny, rostliny, louky, lesy.............
Ještě po letech vypadávají z knih zbytky vylisovaných květin, které jsem sbírala buď ze svého okolí nebo z výletů.

A že jsem jako dítě s rodiči hodně cestovala.

Mnozí si jistě vzpomínáte na rekreace ROH......jako odměnu nejlepším pracovníkům...
...nebo výlety s českým svazem turistů, který byl za éry n.p. Technoplast velice aktivní.
No, trochu jsem odbočila !
S vůní šeříků a konkrétně bílých, si VŽDYCKY vzpomenu na šeřík na našem dvorku, který sázela moje stařenka.
Nasázela ho do celkem stinného koutka a milý šeřík se táhl za sluníčkem, proto jsme se mohli my v 1. patře kochat vůní a krásou tohoto bílého nadělení......


Přeji vám jaro plné vůní.....
Jaromila





úterý 3. května 2011

VELKEJ A MALEJ.

Nedávno při inventuře fotek jsem narazila na reportáž z traktoršou v Šeborově.
Součástí této podívané na stařičké dědoušky traktory byla také "drezůra" psů.
Některým chlupáčům šlo plnění pánových povelů dobře, jiným hůř, ale v mojích očích exceloval plavý briard.
To byl miláček na první pohled.
Kdysi dávno jsme chovali černého Bena, tak možná proto jsem do briardů zamilovanáá.
Mohla jsem na něm nechat oči, na jeho krásné srsti, plavné chůzi, elegantních pohybech, poslušnosti.
Při pohledu na to krásné zvíře jsem se ztratila v čase a zapomněla , že jsme vlastně přišli na traktory ! Tak jsem z toho psa byla konsternovaná a unešená.
V mysli a srdci mi plápolala touha MÍT TAKOVÉHO PSA !
JENŽE !
S naším tuláckým životem totiž psa mít nemůžeme. Zatím !

I jednoho letního dne se stalo, že k nám zavítal kocourek.

Přišel jako tulák a vypadal hrozně ! Kožíšek měl zcupovaný, plný kudlibabek a dredů, ale cítila jsem, že když si nás našel,tak k nám bude patřit.

I patří, je to dobráčisko, veliký, mazlivý, hebounký, chlupatý, béžový........



Když porovnávám toho briarda ze Šeborova a našeho " Tomíčka", jsou jako jeden.......jen malej a velkej !














Touto příhodou jsem dospěla k přesvědčení, že platí známé :

........přej si něco a když si to budeš hodně přát, tak se ti to splní.....!



Tak máme cestovního kocoura !



Přeji vám příjemný život se zvířátky !

Vaše Jaromila
























JEŠTĚ Z DOVOLENÉ

 Dobrý den, milí zlatí ! Z médií troubí alelujá gloriá, ale já jsem myšlenkami pořád v těch zvláštních zemích severně od nás. V přístavní...