Velikonoční výlety.

O velikonočním víkendu jsme se "vytáhli" do přírody.
Neboť : les je příjemným prostředím k procházkám, výletům,odpočinku a k přemýšlení......


Abyste rozuměli, jeden den mě pantáta vytáhl do hor Chřibů a aby ten výlet nebyl tak "suchý", tak v tom opět byla studánka !

Jedna je v Kudlovické dolině tzv. "Rozsypalova" studánka. Druhá byla studánka "Pod Kozincem" (Kozinec je kopec).
Na trase je skalní útvar "Komínky" s krásným výhledem do modravých dálek...
Dali jsme si do těla nějakých 10 kiláků. Bylo celkem pěkně, takže fajn procházka.

Na druhý den jsem vymyslela výlet já.

Cíl byly petrklíče v našem lužním lese zvaném Rasina.
Pantáta nemá rád lužní lesy, bylo to taky vidět na jeho náladě.
V Chřibech- v kopečkách valil zásadně alespoň 100 m přede mnou a tady v tom našem nížinném lese se tahl jak smrad, bez chuti a bez elánu !
Pertklíče jsme nenašli. Les se za ty roky, co jsem tam nebyla, hodně změnil.

V tomto jarním lese kvetly pouze sasanky. Sasanka hajní Anemone nemorosa a Sasanka pryskyřníkovitá Anemone ranunculoides.
Opět ocituji klasika:
....každé jaro vítá řada jarních bylin. Objeví se a jsou tu s námi, těšíce se z každého teplého a slunečného jarního dne sotva dva až tři měsíce. Pak, jak říkají zahradníci zatáhnou a počkají si na další jaro.
Jednou z takových bylin je sasanka. Ve starých herbářích byste ji těžko našli. Ona totiž byla tak říkajíc k ničemu. Žádný užitek nepřinášela, nic neléčila a tak ji ony staré lékařské knihy opomíjely.
Lidé ovšem ne, protože to je bylinka nápadná.
Ne velikostí květu, ale množstvím, v jakém se v každém pořádném listnatém háji na jaře objeví...........



citát z knihy od pana Václava Větvičky : Moje vzpomínková dobrá jitra.





















Nyní vám prozradím, co to prosvítá mezi sasankami : je to poklad po babičce !


















Přeji vám, ať vám ty malinký sasankový sluníčka prozáří dnešní zamračený den.


Vaše Jaromila

















Komentáře

  1. Také ráda chodím do přírody na procházky-čerstvý vzduch,příjemná relaxace..Ta váha je NÁDHERNÁ po takové už dlouho pokukuji na aukru,bohužel její cena je vždy vysoká,tak snad jednou se i mě poštěstí:-)Michaela

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Jaromilko, ty váhy mě dostaly nejvíc. U babičky máme taky jedny (tuším, že svého času byly dokonce dvoje, ale jedny víc poškozené, na těch druhých se do teď normálně váží ingredience na buchty), jako děti jsme se s nima dokonale vyhráli, vážili jsme kde co, sada závažíček k nim je úžasná, hlavně ty malinkaté... ach, kde jsou ty časy. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Jaromilko, 10 kiláků - tak to jste dobří. Já jsem měla "túry" od ledničky ke stolu a zpět - mnohokrát a několik cesta na velikonoční mši, les mám teprve v plánu a moc se těším. Váhy nádherný, mám jen starý závaží, že bychom to daly dohromady?
    :-)Slávka

    OdpovědětVymazat
  4. Jaromilko, pantatá mohol byť rád, že je na čerstvom vzduchu, ja som sa krútila okolo hrncov. Priznám sa tie váhy Ti závidím.

    OdpovědětVymazat
  5. Jaromilko,
    je vidět, že pantáta je spíše obdivovatel studánek než kytiček ;-)
    Také by se mi nějaká studánky, či spíše studna, nádoba na vodu,... momentálně hodila ;-)
    Jste , ale fakt oba dost dobří, že takto s jarem zdoláváte kilometry v přírodě !
    Já kdysi také chodila do turistického kroužku , ale to už je túze dávno ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. Jaromilko, krásné fotky, krásná slova.
    Váhy jsou úžasné!
    Moc zdravím, Helena

    PS: a vezmi pantátu někam do kopečků, ať se rozveselí :o)

    OdpovědětVymazat
  7. Mila Jaromilko, dekuji za krasne povidani a fotodokumentaci, je to tady u tebe vzdy moc mile a pohodove! Vahy po babicce jsou preskrasne....Zdravim, Monika.

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj Jaromilko!!
    Dlouho jsem tu nebyla a přeji Ti krásné jarní dny!! A s Tebou je tu opravdu jaro milé!!
    Tvé povídání o sasankách se mi moc líbilo,
    chodím se na ně teď do jednoho takového háje koukat!!!
    Váhy jsou krásné!! je to poklad.
    Jarka

    OdpovědětVymazat
  9. Nádherné fotky. Přeji krásné jaro.

    OdpovědětVymazat
  10. Já se pantátovi nedivím. Taky jsem donedávna nemohla ty lužní lesy kolem ani cítit, a to až do tohoto jara, kdy jsem vyrazila na První jarní vycházku k soutoku Moravy a Hané, kterou tu pořádá Klub turistů. Bylo překrásné počasí a lužní les měl takto brzy zjara neopakovatelné kouzlo.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

POSLEDNÍ LEDNOVÝ

Meditace v zenové zahradě