pátek 11. května 2012

KONVALINKY


 Milé dámy,
z časů svého dětství ráda vzpomínám na výlety, které jsme pořádaly s tetičkou do našeho lužního lesa Rasiny.
Vždycky to byl výlet alespoň na půl dne. S nezbytnou bandaskou šťávy a namazaným rohlíkem.
Les není daleko od vesnice, jenže tenkrát tam rostlo TOLIK konvalinek, že jsme se nemohly odtrhnout od hledání bílých zvonečků a vázání do kytiček.
Pak jsme podělily všecky tetiččiny kamarádky a jedna kytička nesměla chybět stařence na hrobeček.......

Dodnes, když zavřu oči a přivoním ke kytičce konvalinek, přenesu se do těch dětských bezstarostných let a vzpomínám na tetičku......

A když si vzpomenu na tetičku, automaticky mi naskočí celuloidový panenky a modrá dózička, kterou mívala teta v sekretáři a v ní měla pro nás kokina...
Ještě moje děti si na kokinovou dózičku vzpomenou, protože asi všecky děcka jsou mlsný !



 Další věc, na kterou si s vůní konvalinek vzpomenu jsou knoflíky. Nepřeberné množství druhů a barev.  Bývaly mojí oblíbenou hračkou, kdy jsem si snila své sny o krásných šatech a skládala knoflíky do bizarních obrazců.....

Mějte se moc májově a pěkně vás všecky zdravím.
Jaromila

JEŠTĚ Z DOVOLENÉ

 Dobrý den, milí zlatí ! Z médií troubí alelujá gloriá, ale já jsem myšlenkami pořád v těch zvláštních zemích severně od nás. V přístavní...