středa 24. října 2012

JIŘINA

 Dnes má moje mladší dcera narozeniny !

Jíro, posílám ti virtuální kytičku a pusu a přeji ti radost ze života , z jeho všedních i svátečních tváří,  vnímavé a milující lidi kolem sebe,  stále tak dobré zaměstnání a připíjím tím vínem, které jsme o víkendu nedopily...........
...mamka.....



pátek 19. října 2012

JE RŮŽE KRÁLOVNA ?


 Přeji pěkný den, všem !

Na návštěvě u známých jsem dostala růži.
Nic divnýho, že ?
To se dělá, darovat květ !
Jenže !
Když se tak na tu růži dívám, říkám si NO, JSI PĚKNÁ,...............ale žádný jiný emoce nemůžu ze své duše "vytlačit".
Kde tento nádherný, ve své metrové délce a obrovské velikosti květu ušlechtilý plod matičky země vlastně vyrostl ???
Kolik dostal vitamínů a růstových hormonů, aby dosáhl tak vysoko........

V žádným případě se nechci dotknout človíčka, který mi růži daroval, ale můžu říci, že mnohem radši mám například TLAMKY (hledíky- Antirrhinum majus), které mi vyrostou samovýsevem někde v pěšince mezi kameny.
To mi fakt připadá jako zázrak !!!
I proto chválím a velebím matku přírodu při každé příležitosti !




Co vy na to ?

Těším se na vaše postřehy...:-D
Jaromila

pondělí 15. října 2012

KUMOITRNKY

 Přeji vám všem pěkný, ikdyž pošmourný a usoplený den.

Není vám jasný CO JSOU TO  KUMOITRNKY ?

To máte tak, u nás na Hané se POVIDLŮM obecně říká TRNKY, ať jsou vyrobené z čehokoliv.    Z  hrušek, z trnek, z kumoi.
Kumoi je ovoce rychlé spotřeby. Když je zralý tak akorát, tak to je  pochoutka. Chutná, voňavá, šťavnatá.
Když však uzraje a přezraje, tak je dobrý akorát do bečky nebo na hnůj (kompost). Zmoučnatí podobně jako hrušky. ( Ps: ty krásné plody v supermarketech jsou uchovávané v buhvíjaké atmosféře ! )


Dalším způsobem, jak tyto nádhery uchovat je zavařování ještě tvrdých plodů, podobně jako u hrušek.  Taky jsem pár sklenic vyzkoušela.
Také je možno plody sušit na "krajánky", ale jestli nemáte kamna, tak je to způsob energeticky dost náročný :-(

Tak vařím kumoitrnky.
Když zavřu oči,  už cítím kouzelnou chuť a vůni  "mašiňáku" vdolku,jako z pohádky,  na kterém si trůní dílek tvarohu, dílek maku a dílek trnek, hustě posypaný strouhanýma mandličkama..............................
 


 To chlupatý, co je vylepený na stole, je kocourek Tomík.  Kočky prostě musí být v centru dění !  Když mě viděl, že tam cosi dělám u stolu, tak přišel a lehl si před objektiv.
Kdybych ho tam chtěla umělecky naaranžovat, tak by se mi to určitě nezdařilo !



 Toto je stromek kumoi na zahradě. Nemůžem se dopočítat, ale má něco kolem 9 let.


Děkuji za pozornost a vařte, zavařujte, prostě křečkujte na zimu :-D

Vaše Jaromila

čtvrtek 11. října 2012

HLEDÁM BROSKVOVÉ ÚDOLÍ


................."Znám pohádku o Broskvové zemi.
Jednou před dávnými časy odrazil rybář svůj člun od břehu.
Vesloval a vesloval, až splynul s řekou a oblohou. Kvečeru přiletěla bouře a liják.  Zdivočelý proud uchopil sampan a unášel ho do bezhvězdné noci.
Rybář zavřel oči.  Očekával smrt.
Hodiny se vlekly, přestalo pršet.
Svítalo.
Rybář se rozhlíží a vidí, že koryto řeky je stále užší a užší, až najednou řeky nebylo.
Loďka uvázla na mělčině.
Rybář vyskočí, spatří broskvový háj a kouř.
Jde za ním a dojde k lidem.
Dozvěděl se od nich, že tu žijí deset tisíc let.
Bez peněz a bez úředníků.  Bez vojáků a bez daní.
Bez policajtů.
Rybář se ptá, zda by ho vzali mezi sebe.  Souhlasili, jen prosili, aby nikdy neprozradil, že objevil jejich údolí.
Čas plynul.
Rybář zestárnul, oženil se s mladou ženou, ale nebyl šťastný. Stýskalo se mu po dětech, po starých přátelích a po první ženě.  Druhá žena ho milovala víc než sebe.
Ukázala mu cestu zpátky.

Zářivou nocí po voňavé řece se vracel rybář domů.  U první hospody připlaval ke břehu a přivázal sampan.  Při žlutém víně vypravoval o zemi, kde nemusíš mít peníze.  Kde nenajdeš ani policajta, ani vojáka.  Ani úředníka, ani lékárníka.
Lidi se usmívali a nevěřili.
Jen krčmář- policajt se tváří kysele.  Běží k císaři.  Císař se rozhodne zničit tu podivnou krajinu.  Pošle pochopy zajmout rybáře.  Donutí ho, aby je vedl tam, odkud se vrátil.

Šli a šli cestou necestou.
Broskvové údolí dodnes nenašli. "


Jaroslav Hovorka- Pavilón polozapomenutých snů.


vaše jaromila