KOCOUREK TOMÍK

 Ahoj všichni !
Vy, kdož máte doma zvířátko, domácího mazlíčka, gaučáka, jistě pochopíte, jaké bylo moje rozpoložení, když náš kocourek Tomíček přestal žrát - to je škaredý - přestal papat !

Prosila jsem ho, kupovala jsem mu nejchutnější- a nejdražší kapsičky a konzervičky.........a nic......jen čuchl , odvrátil hlavu..........a odešel............

 Promlouvala jsem mu do duše, - musíš papat, protože kdo nepapá, tak nekaká........
...často se totiž s bolestivým aúúúúúúú trápil ve své misce a marně tlačil......až by mu člověk pomohl....

Když už to trvalo týden, tak jsme radši zajeli k panu doktorovi, aby ho prohlídl. Ten ho prohlídl, změřil teplotu a zjistil, že žádný zánět nemá a že mu mám dávat to, z čeho se posere...................

Inu, nasála jsem do injekční stříkačky mlíko a přes protesty jsem mu trochu vpravila do tlamky.

Tak to trvalo další týden..........

 Chlupy z něho letěly jak ze staré vypelichané deky a kocourek hubnul. Už mu šlo hrát na páteř jak na harfu . Ale oči měl jasný, dokonce si i hrál a při česání laškoval......

Byla jsem z něho docela rozhozená, na nic jsem se nemohla soustředit, jen jsem viděla hubnoucího kocourka......

...až jednoho dne jsem našla v šuplíku hovínko (on totiž ikdyž chodí na zahrádku, tak jako správný hospodář donese hovňoša domů...),  šla jsem to vítězoslavně povědět pantátovi a ten svým typickým stylem vmžiku začal recitovat :  hurá, hurá, kocourek sere,
                         to je slávy,
                         starosta gratuloval,
                         bučely krávy........................
Ještě mi říkal, ať si to hovínko vylisuju a dám si ho do knihy jako záložku !..................prase !

No nic jaký je resumé : oni totiž zvířátka jsou od přírody chytrý, když je velký horko, tak nežerou, jen pijou. Jak mi řekla při konzultaci moje skorošvagrová : moji králíci taky nežeró, když je velký horko !

Berme si ze zvířátek příklad !

Přeji vám radostně prožité letní dny s aktivitou i odpočinkem, s dobrým jídlem i s půstem........

Vaše Jaromila


Komentáře

  1. Jaromilko!
    Určitě vím, jaké to je, když mají naši čtyřnozí miláčci nějaká trápení!! A jak jsem z toho rozhozená!!
    kdyby tak uměli mluvit, viď?
    Ale vše dobře dopadlo a ještě jsme se poučili!!
    Měj se krásně
    Jarka

    OdpovědětVymazat
  2. : )))) Jarmilka prepac, ale smejem sa tu ako blazon :) hlavne ked viem, ze to dopadlo dobre... nastastie!! ale pozdravujem "panatatu" : )))) s nim musis mat velku srandu doma...:)

    OdpovědětVymazat
  3. Jaromilko, ahoj - Tomík je moc veliký fešák a jsem ráda, že už mu je líp. Jejich stonání je fakt hodně těžké vydržet, tohle jsem si užívala před třemi týdny u každodenních injekcích a infuzích, hubený je také jak lunt, na kostičky mu hraju, kdykoliv ho hladím, ale hlavně že už jim je líp - jak Tomíkovi, tak mému kocourkovi přeji už jen a jen zdraví a velikou chuť k jídlu. Pa...

    OdpovědětVymazat
  4. Jaromilo, vylisovala jsi si nakonec to enóno, nebo nevylisovala?
    Naše kočičanda i kočičák žerou jako protržený vedro nevedro.
    Jinak, napsala jsi to moc pěkně :-) Zdraví Ditta.

    OdpovědětVymazat
  5. Tomík je naštěstí v pořádku! Miluji, jakým stylem vyprávíš příběhy Jaromilko!
    Moc zdravím, Helena

    OdpovědětVymazat
  6. Tak jsem nakoukla ze zvědavosti, protože jsem viděla krásného chlupáče....Máme doma obdobné starosti, zvířátka jsou fakt v jídle rozumnější než lidi, ale ne všechny. Naše Bibi, ta má apetit pořád....někdy si říkám, kolik bude vážit až zase pojedeme na veterinu.....Když já jim neumím ten žvanec odepřít. Navíc teď, když máme nový přírůstek, tak ti dospěláci dojíždí zbytky po maličké....:-)

    OdpovědětVymazat
  7. Ráda bych, kdyby všechny "bebíčka" našich čtyřnohých miláčků, mohli být s takovým koncem, jako u vás!!!
    Perfektní písemné zpracování, smíchem jsem jen hýkala:-)))

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

POSLEDNÍ LEDNOVÝ

Meditace v zenové zahradě