středa 15. června 2016

MAJÁK ROZEWIE A HELSKÁ KOSA část 6

 Ahoj všichni, kteří sem, na mé stránky zabloudíte !
Otvírám 6. stránku mého dovolenkového zápisníku. 
Píše  se datum 20. dubna 2016, středa. Z "našeho" penzionu v Lebě se vydáváme severně podle pobřeží Baltického moře.

První zastávka je u dalšího z mých splněných přání majáku Rozewie.



 ...............jsem si na něho šáhla.......................


 Koho zajímá historie, může si ji přečíst. Jen ve zkratce, dřív byl pro maják a okolí jediný zdroj energie parní stroj ukrytý právě v této mašinovně. Dnes je to muzeum.


 Zastávka cestou na Hel. Cítíte tu vůni dálek.............................?



 Ten poloostrov Hel je zvláštní kus zeměkoule !
Takový ocásek, v nejužším místě má jen 160 m, to jedete po jediné silnici,souběžně s kolejemi železnice. Z jedné strany je pláž a moře a z druhé taky pláž a moře, jenže schované za páskem borového lesíka ......................
Celý tento Hel je jedno velké turistické středisko s bezpočtem hotelů, penzionů,kempů.
Když jsem viděla to množství karavanů a stanovacích míst, tak jsem si říkala, jak se tam všichni ti lidi v sezónu můžou vejít ! Ale asi se tam vejdou, protože je to pro turisty velmi vyhledávané místo.
Na Hel se dostanete taky po moři (jak překvapivé, že ?), neboť je tu spousta přístavů pro jachty a malé lodě.
Nejširší místo má 3,5 km a leží tam městečko Hel. Turistické , rybářské a taky je v místních lesích vojenská základna. Není se co divit, vždyť Rusko je na "dostřel".....................

Tak už se jen, jako my, kochejte písečnými plážemi, svištěním větru, vůní moře, skřehotáním mořských racků, nekonečnou modrou plání a svojí nepatrností.........................
...............nejlepší je lehnout si do jemňulinkého písečku, zavřít oči ......................a být.........................











 Rybářské kocábky ve spícím přístavu..........

 .........i taková zákoutí jsou vidět v přístavu.................
 Pobřežní chlupatá hlídka.................

Ahóóój, vaše Jarmila

pondělí 6. června 2016

SLOVIŃSKI PARK NARODOWY část 5. - MUZEUM WSI SLOWIŃSKIEJ KLUKI A MAJÁK CZOLPINO

 Slunečné, ale velmi větrné úterý 19.dubna 2016 nás čekal výlet do skanzenu v KLUKÁCH.
z Leby je to vzdušnou čarou asi 30 kilometrů západně.
Je to skanzen vytvořený převážně z původních domků , jen pár je přemístěných odjinud.
Jak už to ve skanzenech bývá, je zde umístěný původní pracovní nářadí na obdělávání políček, na těžbu rašeliny, zvláštní "botičky" na koňská kopyta, aby se nebořili do močálovité země, dobový nábytek a "kuchyňské" nářadí a nástroje, pračky, kolovrátky....................atd.


 Ty hromádky u domků, to je rašelina "nakrájená" do úhledných cihliček, usušená , určená k topení.
 V jednom chlívku je expozice výroby hrázděného zdiva.
Všechny domečky jsou totiž hrázděné.










 Opuštěný, ale udržovaný hřbitov původních obyvatel. za vesničkou
 A to už stoupáme do kopce k majáku. Kdysi to byly schody, po kt. se možná dobře šlo, ale dnes je chůze po nich utrpení, tak se chodník nenápadně rozšiřuje až do strašidláckého lesa.

 To je on, maják CZOLPINO, moc velký fešák to není, je postavený z tmavých cihel a je takový ponurý, ale důležíté je, že svoji signalizační funkci plní.



 Od majáku je asi kilometr na pobřeží.
Neustávající vítr žene písek do vnitrozemí a zachvacuje všechno, co mu přijde do cesty, v tomto případě les.
Ale je spousta vesnic, které zmizely v písku a dnes jsou po nich pojmenovaný duny.
I Leba se "stěhuje" na východ, protože její západní část zmizela pod pískem.................



 Takto se pomalinku písek stěhuje a zachvacuje les.......

 Po krásným výletě, kdy jsme potkávali jen minimum lidí a les byl "náš"jsme skončili opět u tresky !
Cítíte jak to nádherně voní ........
Byli jsme docela hladní , tak jsme vychutnávali dobrotisko,zabraní do božské many, ani jsme si nevšimli, že sluníčko je už nízko !
Tak šupky zaplatit a rychle k moři........
 Stihli jsme to na poslední chvíli.
Dlouho se tam nedalo být, protože písek, hnaný severákem píchal do všeho, co bylo obnažené.
Ale byl to krásný západ sluníčka.





Jarmila

JEŠTĚ Z DOVOLENÉ

 Dobrý den, milí zlatí ! Z médií troubí alelujá gloriá, ale já jsem myšlenkami pořád v těch zvláštních zemích severně od nás. V přístavní...