Nic zvláštního se u nás neděje a to je vlastně dobře. Zima má být na odpočinek,jak to dělali naši předkové. Se slípkama spat, se slípkama vstávat a né jak my, kdy jsme od časného rána do pozdní noci ozářeni modrým světlem z mobilů a počítačů..........
Proto se tento stav snažím minimalizovat a každý den jdu na prochajdu, vyčistit hlavu do přírody a vydýchat ten informační smog. Chodím většinou sama, protože pana L. otravují moje neustálé zastávky.
Vždycky dotáhnu plnou náruč větviček, klacíků , listů, mechů, šišek a dělám si z nich doma parádu .
S takovými myšlenkami jsem se šla projít kolem dědiny a když jsem se vracela, tak mi matka příroda, nebo svatý Petr, nebo já nevím kdo, předvedli na nebi takovou naši malinkou "auroru borealis".
Čuměla sem na to jak na zjevení a měla příjemný pocit u srdce.
Jen jsem stála a čučela...............
Baví mě sledovat obyčejné věci, které jsou krásné a které jsou zadarmo.
Poslední dobou jsem radši v přírodě, ten městský ruch plný světýlek, blikajících stromečků a plných regálů zbytečností mě nějak nebaví, ba přímo unavuje a otravuje.
Přeji vám klidný čas.
Vaše Jaromila
