TMA TMOUCÍ

Tak už jsem rozčísla tu tmu tmoucí prvním světelným řetězem. Když jsem ho loni smotávala, říkala jsem si, že jedině tak je to správně a pak se mi bude dobře rozmotávat . To bylo jen moje zbožný přání, protože řetěz si žije svým životem a znovu jsem s ním zápasila !!! Ale zvítězila jsem !!!

Už u nás "cosi" napadlo, ale je sviňský sychravo, tak venku jen to nejnutnější a teplíčko z krbu a hrnek kafe to jistí.

Každý den se snažím vylízt ven alespoň na hodinu. Když člověk nikam nemusí, tak je to velice návykové jen čučet doma. Chodím až před setměním a užívám si nebeskýho divadla.

Dosti často se přistihnu, že jen tak čučím z okna a žiju si takový pomalý život. My totiž bydlíme na kopečku, kde máme krásný výhled na celou dědinu i přilehlé okolí.

 Bude to asi tím, že let přibývá a už nemáme potřebu nikam spěchat a furt něco dohánět. Žijeme si takovým poklidným životem , do města jen za nákupy a do Zlína do hobbymarketu, protože jsem si něco vymyslela v letní kuchyni. Tak spojíme dobro z užitečným a zakončíme to jak jinak kááávou a něčím dobrým na zub.

Tak to asi bude protentokrát vše. Takový drobnosti jako, že jsem tak vehementně čistila pračku, až jsem totálně ucpala filtr, že jsme museli pořídit pračku novou. Nebo že jsme koupili sušičku na ovoce a pantáta ji naplnil jablíčkama a sušil a sušil a když jsem po několika hodinách vešla do letní kuchyně , tak ze zdí, ze stropu, z nádobí z nábytku ze zavařenin, prostě ZE VŠEHO kapala voda. On totiž páneček zapomněl otevřít okno či dveře.!!!

A tak dál a tak dál, ale takový věci se určitě dějí i v jiných domácnostech.

Zacvičte si kočičí hřbet s naší kočou a mějte se fajn a neposlouchejte správy , protože kecají . Pravda začíná tam, kde končí signál televize !!! 

Běžte radši do lesa ! 

Vaše Jaromila

LISTOPADOVÝ PÍSNĚ................

Zdravím,človíčci. Ten čas nějak rychle letí, než se párkrát vyspíme, už budou zvonit rolničky.

Však taky už příští týden rozsvítím stromeček, tak jako v letech minulých. Když jsme doma za mých mladých let strojili stromeček až na štědrý den, tak dnes se mi to zdá trochu pozdě. Pro mně začínají vánoce adventem ( ikdyž do kostela nechodím a ani vlastně nevím co je to advent a ani mě to nezajímá).Pro mně jsou vánoce zapálené svíčky, vůně jehličí, lehárko u praskajících polínek v krbu s kočkou v náručí, voňavý kafíčko, světýlka v oknech a slastná chvilka v teplíčku domova, když v komíně skučí meluzína.

Dnes u nás padal první sníh a docela citelně se ochladilo. Na poslední chvíli jsme v šíleným nečase vypouštěli vodu ze závlahy, neboť o víkendu má prý mrznout. 

Naši malí kočičáci poprvé viděli sníh  a my jsme padali smíchy, když při každém kroku třepali packama, jak je to cosi mokré studilo do tlapek.........Ale to až příště, dnes vám předkládám pár pozdně podzimních fotek toho , co mně zaujalo.

Tak se mějte pěkně, užívejte teď a tady a zas někdy příště ahoj.

Vaše Jaromila

ZRYCHLENÝ SVĚT

Splašený, zrychlený svět

Události posledních dvou let nás měly naučit přibrzdit, zpomalit, ale jak pozoruji, velké většině lidí se to nepodařilo a jsou šťastni, že se svět vrátil do "starých " kolejí.

Honba za něčím, neklid, přemíra informací je to, co vidím, že lidi hodně trápí. Všechno musí mít pokud možno hned ! Jak dlouho šel dříve dopis ? Jak dlouho trvalo, než se vyfotilo 12 nebo 24 obrázků na film a pak ještě vyvolat a v temné komoře se těšit na obrázky ? 

Přijde mi to jak v té pohádkové knížce o Osmijankovi, jak se svým psem Dunčem putovali po divných krajinách . Konkrétně "O načisto zrychlené krajině."   Byla to sice útlá knížečka, ale přečetla jsem jí jako děcko několikrát a vždycky se přenášela jednou do obrácené krajiny, jindy do čokoládové krajiny, hloupé krajiny, zpomalené krajiny, zrychlené krajiny, papírové krajiny, dětské krajiny nebo začarované krajiny.

Možná vám tento příspěvek bude připadat velmi nudný, ale když se lépe podíváte na přírodu nikdy není nudná, jen člověk musí přibrzdit a nehnát se pořád někam. Všímat si rozmanitostí barev a forem v přírodě v každém ročním období jiných. 

Ráda přináším barvy přírody do domova. Ať už ve formě věnečků z čehokoliv, co najdu v lese nebo na mezi, nebo barevnosti nábytku, doplňků, povlečení, prostírání. Křiklavé barvy u mně neuvidíte. Jedině tlumené, přírodní.

Proto chodím za každého počasí ven a užívám si toho.

Slovy J.Duška : "..........miluju planetu jako prostor Rajské zahrady,jako prostor harmonie, setkávání, soužití rozmanitých lidí, typů ras druhů, považuji tuto planetu za velký unikát......ta původní čirá radost, ten čistý úžas nad existencí, ta radost,že tu jsme, ve hmotě, že tu jsme v těch tělech, je to famózní zážitek,spousta entit nejsou v tělech, jsou v jakýchsi vibracích, neznají tělesnost, neznají zážitek tělesnosti, který je tak opojný ,přitažlivý ,že některé duše nutí se sem vracet, cpou se zpátky na planetu, protože to jinde není, zážitek tělěsnosti, který je zvláštním způsobem přitažlivý.........."

Tak si uvědomte, že tu na té Zemičce jsme jen mikrosekundu a plnými doušky si to užívejte. 

.....a neposlouchejte správy a vyhoďte televizi, říkají tam jen bludy,aby zblbli lidi .

Krásný čas vám přeje Jaromila
 

Divnosvět

Zdravím, milí, drazí lidé.

Vánoce jsme prožili celkem v poho, nic nehrotím. Cukroví peču jen základ a nějaký hody ? Vždyť je to nahlavu ! Vánoční hody bývaly pro lidi- rodiny, které žily skromně a na vánoce si dopřáli něco jiného než po celý běžný rok !  A my ?  Vždyť jsme tak rozežraný a rozmazlený společenství, že o vánocích bychom se měli postit, aby si ten organismus alespoň chvíli odpočinul !!! no nějak jsem se rozohnila, ale tak to prostě cítím. Trochu skromnosti by lidem velmi prospělo !

Nový rok neslavím, vždyť co je na tom ke slavení, že jsem zase o rok starší. 

Místo televize hledím na ptáčky v krmítku, je to sranda, ptáčci mají takový povahy jako lidé. Už jsme vykrmili 10 kg slunečnice a taky jim roztloukám oříšky.

Možná se vám zdám taková protivná a otrávená, je to asi tím, že už se mi stýská po zeleni, po voňavé hlíně, po rostlinkách. Tento čas je takový smutný, takový černobílý. Nedávno , když vylezlo sluníčko, už jsem měla chuť něco dělat na zahrádce, ale je to blbost, zem je ještě studená a někde zmrzlá. Ale jak to jen půjde tak musím vysadit rakytník- samce i samičku, což jsem na podzim nestihla.

Radost mi dělá rukola, která je krásná i když byla zmrzlá a zapadaná sněhem. Na salát s vařeným vajíčkem a šunkou je výborná. A dělám z ní i "špenát" a to je mlaskačka.

Další rostlina, která vydrží i mráz je kadeřavá kapusta .Nejen, že dělá parádu v záhonku. Když je na ní námraza, je jak princezna v kraječce Nedávno jsem z ní dělala "hábovicu" polívku.

Už jsem ráda, že to období skončilo, protože ty návštěvy, přejídání, cukroví, kafíčka, pohádky......dost !Teď je čas vytáhnout nordic walking a vyrazit do lesa.

Nedávno mě navštívila dcerka  a když jela domů, na nádraží nás čekalo překvapení. Soukromá společnost, parta nadšenců, která zachránila a opečovává staré vagónky a mašiny občas vyjede s některým svým miláčkem na spanilou jízdu Tentokrát vytáhli "Hurvínka", červený motoráček, dřeváček.Vyjeli do světa, protože trať Kroměříž- Zborovice slavila 140 let ! Když jsem ho uviděla, tak jsem si vzpomněla, jak jsem s tetičkou takovým "vlakem" jezdila nakupovat do Přerova...................

Mějte se krásně a pojďte do lesa a nehleďte na zprávy a podivný zpravodajství, anebo radši tu televizi vyhoďte. A řiďte se hlasem svého srdce.........

Vaše Jaromila