ČERNOBÍLÝ SVĚT

Ahoj všeci !

Na návštěvu skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm jsme si vybrali perfektní den , kdy nebe bylo až na zemi, sluníčko schovaný kdesi za sedmero horami a sedmero řekami.

Byl to den určený pro školy s ukázkami zimních prací a  přípravy vánoc. V několika chalupách se topilo a pracovnice muzea měly pro děcka připravený roztomilý povídání a někde i dobrotky jako cukroví nebo vánočku.

U nás se tomuto "zařízení" říká čarabadla a slouží k dosoušení sena.....

Co byste řekli takovýmu poleženíčku na vyhřáté peci ? 

Tady jsme spolu s děckama dostali hrnek voňavého lipového čajíku, mňam...a chvíli si poslechli milé povídání o vánočních zvycích na dědině.

V hospodářským dvoře ,kde kačeny seděly na prahu jak babky drbny, z chlíva hýkal oslík v králéčincu dupali ušáci, mě zaujal stromeček zapíchnutý v hnoju. Asi jsem se divila moc nahlas, že najednou se za námi objevil pracovník muzea a vysvětlil nám , že na vánoce naši dědové jeden stromeček dávali před dveře do domu, druhý se připevnil na plotek od zahrádky jako poděkování za úrodu a třetí se zapíchl právě do hnoje jako dík domácím zvířátkům.

Děcka zazpívali  písničku Mikulášovi a byli odměněni krajánkami (křížaly). A čerti byli dneska hodní !

Ještě jsme zavítali do obecné školy, kde jsme chvíli klábosili s panem učitelem, zastavili se v kovárně, v domečku kde babky zdobily perníčky, a dalším, kde předly na kolovrátku nitě z ovčí vlny.

Tak jsme se ve skanzenu trošku naladili na sváteční notu, se sněhem to bylo docela pohádkový, sice takový pošmourný. Ale berem svět takový, jaký  je !

A to doporučuju i vám všem, nenechte se vtahovat do něčeho, co nechcete, dělejte a jděte tam, kam vás vede vaše srdce.

Vaše Jaromila
 

ZÁPISNÍK ZE 46. TÝDNE

Vítám vás, milí drazí u mého zápisníčku . 

Rozhodla jsem se, že si budu dělat fotopoznámky, co se událo v mém životě. Možná se divíte, že začínám špalkem se sekerou, ale z dalšího povídání vám to bude jasný !

To bylo tak, zůstaly mi nějaké cibulky tulipánů , narcisů, česneků , modřenců a ladoněk. Nachystala jsem si výživnou zeminu do truhlíků, ať mají "hoši" sílu. Rozmístila cibulky , ale už je nezasypala, protože mě chytla tma s tím, že to dodělám zítra. No zítra taky bylo cosi nutnějšího. Až třetí den jsem chtěla činnost dokončit a když přijdu k truhlíkům tak hrabu v zemině, hledám cibulky A NIC. Truhlíky byly prázdný. Tak se mi chvílu dýmilo z hlavy, co se to vlastně stalo ! 

Když mě uviděl pantáta, tak se uchechtl a povídá : no, já jsem včera potkal křečka a on měl cosi velikýho za  škraňama !  V tu chvíli mi to bylo jasný, kam zmizely všecky moje krásný cibulky !!!

Začala jsem škaredě nadávat na účet toho chlupatýho dacana, ale on se vlastně

 chová jak je jeho přirozenost, byla to jen moje blbost, že jsem mu předložila na zlatém podnosu takovou dobrotku. Přeju mu, ať se z těch cibulek zduje ........

Na dušičky jsme odmítli jet do Brna na hrobeček pantátových rodičů, ze známých důvodů. Normálně je Brno ucpaný, né tak na dušičky ! No a když jsme v Brně, tak musíme navštívit Ikea, spravit si náladu, nasát předvánoční atmosféru a něco dobrýho slupnout ( tentokrát to byla husí noha se zelím a bramborovými noky , mňam)  . Starší dcerka měla čas, tak jsme společně pokecali u kafíčka a dobrůtky .

V Ikea mě zaujaly hotové perníčky na vánoční domečky. Ale nějak se mi nedařilo je slepit, pořád se mi to rozjíždělo, ale nakonec to jaksi dopadlo a už mi voní na krbové římse....

Máte "svoji" studánku, kam jezdíte nebo chodíte na živou vodu? My máme několik a je to vždycky pěkný výlet někdy i s procházkou lesíčkem......

Poslední.

Čičmunda se diví, páni to už je zase podzim, toto ale utíká ten čas !

I takový je letošní podzim. Upršený. Ale já mám takový čas hodně ráda, protože se těším do domečku, kde je teplíčko u krbu s hrnkem něčeho teplého a voňavého........

Nainstalovali jsme na zábradlí krmítka pro ptáčky a kdo myslíte, že je vyzkoušel jako první ?
Užívejte si každého dne, vždyť je to vlastně zázrak, že tu můžeme být.

Nemyslete na minulost ani na budoucnost, ale věnujte maximální pozornost tomu, co můžete v danou chvíli ovlivnit.

Mějte se krásně. Vaše Jaromila

JARNÍ TOULKY LEDNICKO VALTICKÝM AREÁLEM č. 3

Ahoj lidi !

Vítám vás u dalšího dílu jihomoravského bloudění. A když říkám bloudění, myslím to doopravdy ! Pan L.nerad jezdí stejnou cestou a tak se stalo, že z Mikulova do Pavlova jsme prostě zabloudili !

Vjeli jsme do nějaké vísky, jeli podle značek,ale když už jsme jeli po 2. kolem kostela, tak nám docvaklo, že je kurnik někde chyba ! Taky, že jo, vesnička byla konečná. Ale po domluvě s domorodci jsme se nějak vymotali po jézeďácko vinné polňačce až na "hlavní".

Zafungovalo zde pravidlo, že všecko špatný je pro něco dobrý.

Po cestě jsme totiž narazili neplánovaně na skalní výchoz pojmenovaný (nevím proč) Kočičí skála u Mikulova.

Kouzelné místo s výhledem daleko do kraje na "lesy" vinohradů.

Když potkáme hrad, hmmm.  Když uvidíme zámek, no tak jooo. Když uvidíme kostel, no dóóbře, ale když uvidíme něco takové, jako tato Kočičí skála, srdce nám poskočí a pantáta se ani neptá, má-li zastavit. Sebrali jsme Nordic wolking a valili zkoumat a kochat se........

A jsme v Pavlově, prošli jsme se jednou uličkou a obdivovali upravené a vymazlené sklípky i sklípky, čekající na své nové pány.

Mám ráda funkční a zároveň řemeslně zpracované detaily. To se musím zastavit a na takový "obyčejný" rynhák si šáhnout     :-)

Taky mám ráda tajemný zákoutíčka a nahlížet do otevřených oken a dveří. .....

Tak kam pojedem dál ? Uvidíš....zněla odpověď..

Uviděla jsem, že jsem neuviděla, ona totiž bylinková zahrádka u zámku ve Valticích byla zavřená. Otevírali až 1.května.

Tak jsme se alespoň prošli parkem a zámeckým nádvořím a poslali domů pohled z " hlavního města vína"

Jak jsem už dnes jednou psala, pan L. nemá rád stereotyp. Do ubytka do Jevišovky prý pojedem jinou cestou. Tak jo !

Až jsme dojeli někam, kde nás vítala cedule "Achtung Staatsgrenze ", tak jsme poznali, že kurňa zas jedem blbě !

Ale po úzkých silničkách hraničního pásma jsme se oklikou dostali až do obce Jevišovka.

Toš tak. 

Mějte se pěkně a příště vás čeká poslední povídání z jarního výletu

Ahoj Vaše Jaromila

 

JARNÍ TOULKY LEDNICKO VALTICKÝM AREÁLEM č.1

Ahój všeci !

Žiju, ale nějak nebyla nálada psát blog a vkládat obrázky.    Až teď, kdy jsme si s pantátou udělali výlet po Jižní Moravě. 

První zastavení bylo v Lednici v parku, fotky jsou takový, jaký bylo počasí, tzn, těsně před bouřkou.      Do skleníku jsme se nedostali, neboť zavírali ! Ještě, že alespoň kavárna v zámku byla otevřená pro zmrzlé a promáčené kafechtivce. 

                                    Zelená uklidňuje...

    Fotka minaretu už je tak profláknutá, ale žádnému návštěvníkovi Lednického parku nesmí chybět !

Tak, to je pro dnešek vše a zítra se těšte na další nálož obrázků a informací.

Ahój, vaše Jaromila
 

ZASE TEN VESELÝ KOPEC.........

.....už vás slyším :  ZAS TEN VESELÝ KOPEC ! 

Já vím,že jsem s tím skanzenem otravná, ale nemůžu si pomoct, je to taková sbírka šikovnosti a řemeslné zručnosti našich dědů, inspirace, kdy různé nástroje, nábytek, skříňky a poličky jsou aktuální i dnes. Jen si všimněte, jak byly třeba zdobené věci ze dřeva denní potřeby, trámy, konce krovů atd.

Při každé návštěvě uvidím něco, čeho jsem si minule nevšimla, třeba komínky na chalupách, no není to nádhera ?

Příjemně jsme se naladili na sváteční čas, v klidu si prohlídli vyzdobené světničky, ve většině se topilo v kachlákách, ááách, tam bylo příjemně a voňavo, až se nám nechtělo jít pryč.

No nic, venku byla vlezlá zima a v hospodě měli otevřeno jen do 15 hodin.

A než sníme výborný guláš, zatím se podívejte na obrázky.             

 Mějte se pěkně Vaše Jaromila