ZRYCHLENÝ SVĚT

Splašený, zrychlený svět

Události posledních dvou let nás měly naučit přibrzdit, zpomalit, ale jak pozoruji, velké většině lidí se to nepodařilo a jsou šťastni, že se svět vrátil do "starých " kolejí.

Honba za něčím, neklid, přemíra informací je to, co vidím, že lidi hodně trápí. Všechno musí mít pokud možno hned ! Jak dlouho šel dříve dopis ? Jak dlouho trvalo, než se vyfotilo 12 nebo 24 obrázků na film a pak ještě vyvolat a v temné komoře se těšit na obrázky ? 

Přijde mi to jak v té pohádkové knížce o Osmijankovi, jak se svým psem Dunčem putovali po divných krajinách . Konkrétně "O načisto zrychlené krajině."   Byla to sice útlá knížečka, ale přečetla jsem jí jako děcko několikrát a vždycky se přenášela jednou do obrácené krajiny, jindy do čokoládové krajiny, hloupé krajiny, zpomalené krajiny, zrychlené krajiny, papírové krajiny, dětské krajiny nebo začarované krajiny.

Možná vám tento příspěvek bude připadat velmi nudný, ale když se lépe podíváte na přírodu nikdy není nudná, jen člověk musí přibrzdit a nehnát se pořád někam. Všímat si rozmanitostí barev a forem v přírodě v každém ročním období jiných. 

Ráda přináším barvy přírody do domova. Ať už ve formě věnečků z čehokoliv, co najdu v lese nebo na mezi, nebo barevnosti nábytku, doplňků, povlečení, prostírání. Křiklavé barvy u mně neuvidíte. Jedině tlumené, přírodní.

Proto chodím za každého počasí ven a užívám si toho.

Slovy J.Duška : "..........miluju planetu jako prostor Rajské zahrady,jako prostor harmonie, setkávání, soužití rozmanitých lidí, typů ras druhů, považuji tuto planetu za velký unikát......ta původní čirá radost, ten čistý úžas nad existencí, ta radost,že tu jsme, ve hmotě, že tu jsme v těch tělech, je to famózní zážitek,spousta entit nejsou v tělech, jsou v jakýchsi vibracích, neznají tělesnost, neznají zážitek tělesnosti, který je tak opojný ,přitažlivý ,že některé duše nutí se sem vracet, cpou se zpátky na planetu, protože to jinde není, zážitek tělěsnosti, který je zvláštním způsobem přitažlivý.........."

Tak si uvědomte, že tu na té Zemičce jsme jen mikrosekundu a plnými doušky si to užívejte. 

.....a neposlouchejte správy a vyhoďte televizi, říkají tam jen bludy,aby zblbli lidi .

Krásný čas vám přeje Jaromila
 

VÝLET ZA ZDRAVOU VODOU A DOBRÝM MLÍKEM

Dobrý den, milí, drazí !

Donesla se k nám informace o Statku Slížany, kteří mají mlékárnu, inu jeli jsme to vyzkoumat. A po cestě jsme se zastavili u této krásné kapličky v polích vyškovského kraje. 

Přivítalo nás krásný sluníčko. Tak jsme si užívali a fotili jak o závod, takový krásný světlo k tomu úplně vybízelo.

Tato kaplička stojí daleko od vesnice , postavili ji naši dědové a pradědové jako vděk za déšť po dlouhém období sucha v roce 1889 a zasvětili ji Panně Marii.

Zajímavé, že se stala několikrát terčem vandalů, kteří ji poničili a zpustošili. Zásluhou hodných lidí však vždy povstala a dodnes nám dělá radost a potěchu pro oko a duši.

Kochali bychom se ještě déle, ale byla taková divná kousavá zima, že jsme se dali radši na ústup. 

Dalším cílem byla studánka u Pačlavic na KM okrese : Zdravá voda. Kolem této studánky i kapličky si můžete udělat pěší tůru po červené turistické značce z Brankovic do Švábenic.

Pěkně upravená a opravená studánka krytá jakýmsi "domečkem", jen k prameni je dost obtížný se dostat,ale je to asi proto, abychom si té vody náležitě vážili. Musíš pokleknout a ještě se sehnout, aby sis nabral do hrníčku vody na osvěžení. Přišli jsme tam s barelkem, ale ani náhodou se do něj  nepodařilo nabrat vodu.

Už se  začlo stmívat, nebe růžovět a měla jsem tam pocit, jako bych se octla v nějakém strašidelném filmu, kdy se setměním stromy ožívají a tancují s babuškou Jaguškou.

Výlet jsme jako vždy zakončili na místní pumpě s horkým kafíčkem. Usrkávali voňavý mok a pohledy vpíjeli do  temných siluet stromů na sytě oranžovém západu slunce.

Hlavou mi vířily zážitky dnešního odpoledne s několika PROČ.

1.proč postavili kapličku kdesi v tramtárii, daleko od dědiny ?

2.proč se na světě najdou individua, kteří dokážou poničit a zpustošit a rozkrást dílo někoho druhého ?

3.proč si lidi najdou místo k životu  míle daleko od poslední prdelkové Lhoty v lese v pustině ?Jsem člověk odchovaný ve světle pouličních lamp a toto tmavé místo mi nahání husí kůži !

Už při našich pracovních cestách po krajích Československa jsem si říkala, proč se lidi usadili zrovna tady na tomto , kolikrát nehostinném místě ? Asi k tomu měli své důvody

Howk

Vaše Jaromila
 

Taková obyčejná procházka.

Ahoj !

Nic zvláštního se u nás neděje a to je vlastně dobře. Zima má být na odpočinek,jak to dělali naši předkové. Se slípkama spat, se slípkama vstávat a né jak my, kdy jsme od časného rána do pozdní noci ozářeni modrým světlem z mobilů a počítačů..........

Proto se tento stav snažím minimalizovat a každý den jdu na prochajdu, vyčistit hlavu do přírody a vydýchat ten informační smog. Chodím většinou sama, protože pana L. otravují moje neustálé zastávky.

Vždycky dotáhnu plnou náruč větviček, klacíků , listů, mechů, šišek a dělám si z nich doma parádu  .

VYCHÁZKA DO PŘÍRODY JE PRO MNĚ POHLAZENÍ PO DUŠI.

Nedávno jsem sledovala rozhovor s holkou, která se přestěhovala do severního Norska a mj. mluvila i o polární záři. Tento jev mě fascinuje a když vidím polární záři, běhá mi mráz po zádech.

S takovými myšlenkami jsem se šla projít kolem dědiny a když jsem se vracela, tak mi matka příroda, nebo svatý Petr, nebo já nevím kdo, předvedli na nebi takovou naši malinkou "auroru borealis".

Čuměla sem na to jak na zjevení a měla příjemný pocit u srdce.

Jen jsem stála a čučela...............

Baví mě sledovat obyčejné věci, které jsou krásné a které jsou zadarmo.

Poslední dobou jsem radši v přírodě, ten městský ruch plný světýlek, blikajících stromečků a plných regálů zbytečností mě nějak nebaví, ba přímo unavuje a otravuje.

Přeji vám klidný čas.

Vaše Jaromila
 

NEDĚLNÍ PROCHÁZKA

Pěkný den, milí, drazí !

Když se udělal takový krásný čas, tak jsme šli provětrat své Nordic Walking a taky sebe.

První zastávka byla u studánky s živou vodou. Načepovali jsme dostatek, udělalo se horko, tak bylo potřeba svlažovat hrdlo.

Plícník na mezi.

Pan učitel s mapou v ruce ukazuje žákům, kdeže se nacházíme........

A pomalu vplouváme do P.P Kamenec nad obcí Divoky.

Obloha byla jak vymalovaná.

Cesta vedla hvozdem, kde v noci ty stromy určitě ožívají, jak v pohádce o Mrazíkovi.

Ta tečka je rozhledna Brdo, pro místní, cizincům to asi mnoho neřekne...

Rozkvetlé třešně se předváděly v celé své kráse.

Zarůstlá meza na obzoru, ale my jsme museli hledět pod nohy, neboť ta louka byla totálně rozrytá od divokých prasat.

Blížíme se ke Světlé.

Kdysi bohaté hospodářství se dnes pomaloučku rozpadá v prach.

Z takových obrázků je mi vždycky smutno, ale nic s tím nenadělám.

Ještě kousek kolem silnice směr Zdounky a první zastávka byla na pumpě na KÁÁÁVU a ulevit otlačeným palcům.

Mějte se krásně  vaše Jaromila