ČERNOBÍLÝ SVĚT

Ahoj všeci !

Na návštěvu skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm jsme si vybrali perfektní den , kdy nebe bylo až na zemi, sluníčko schovaný kdesi za sedmero horami a sedmero řekami.

Byl to den určený pro školy s ukázkami zimních prací a  přípravy vánoc. V několika chalupách se topilo a pracovnice muzea měly pro děcka připravený roztomilý povídání a někde i dobrotky jako cukroví nebo vánočku.

U nás se tomuto "zařízení" říká čarabadla a slouží k dosoušení sena.....

Co byste řekli takovýmu poleženíčku na vyhřáté peci ? 

Tady jsme spolu s děckama dostali hrnek voňavého lipového čajíku, mňam...a chvíli si poslechli milé povídání o vánočních zvycích na dědině.

V hospodářským dvoře ,kde kačeny seděly na prahu jak babky drbny, z chlíva hýkal oslík v králéčincu dupali ušáci, mě zaujal stromeček zapíchnutý v hnoju. Asi jsem se divila moc nahlas, že najednou se za námi objevil pracovník muzea a vysvětlil nám , že na vánoce naši dědové jeden stromeček dávali před dveře do domu, druhý se připevnil na plotek od zahrádky jako poděkování za úrodu a třetí se zapíchl právě do hnoje jako dík domácím zvířátkům.

Děcka zazpívali  písničku Mikulášovi a byli odměněni krajánkami (křížaly). A čerti byli dneska hodní !

Ještě jsme zavítali do obecné školy, kde jsme chvíli klábosili s panem učitelem, zastavili se v kovárně, v domečku kde babky zdobily perníčky, a dalším, kde předly na kolovrátku nitě z ovčí vlny.

Tak jsme se ve skanzenu trošku naladili na sváteční notu, se sněhem to bylo docela pohádkový, sice takový pošmourný. Ale berem svět takový, jaký  je !

A to doporučuju i vám všem, nenechte se vtahovat do něčeho, co nechcete, dělejte a jděte tam, kam vás vede vaše srdce.

Vaše Jaromila
 

TMA TMOUCÍ

Tak už jsem rozčísla tu tmu tmoucí prvním světelným řetězem. Když jsem ho loni smotávala, říkala jsem si, že jedině tak je to správně a pak se mi bude dobře rozmotávat . To bylo jen moje zbožný přání, protože řetěz si žije svým životem a znovu jsem s ním zápasila !!! Ale zvítězila jsem !!!

Už u nás "cosi" napadlo, ale je sviňský sychravo, tak venku jen to nejnutnější a teplíčko z krbu a hrnek kafe to jistí.

Každý den se snažím vylízt ven alespoň na hodinu. Když člověk nikam nemusí, tak je to velice návykové jen čučet doma. Chodím až před setměním a užívám si nebeskýho divadla.

Dosti často se přistihnu, že jen tak čučím z okna a žiju si takový pomalý život. My totiž bydlíme na kopečku, kde máme krásný výhled na celou dědinu i přilehlé okolí.

 Bude to asi tím, že let přibývá a už nemáme potřebu nikam spěchat a furt něco dohánět. Žijeme si takovým poklidným životem , do města jen za nákupy a do Zlína do hobbymarketu, protože jsem si něco vymyslela v letní kuchyni. Tak spojíme dobro z užitečným a zakončíme to jak jinak kááávou a něčím dobrým na zub.

Tak to asi bude protentokrát vše. Takový drobnosti jako, že jsem tak vehementně čistila pračku, až jsem totálně ucpala filtr, že jsme museli pořídit pračku novou. Nebo že jsme koupili sušičku na ovoce a pantáta ji naplnil jablíčkama a sušil a sušil a když jsem po několika hodinách vešla do letní kuchyně , tak ze zdí, ze stropu, z nádobí z nábytku ze zavařenin, prostě ZE VŠEHO kapala voda. On totiž páneček zapomněl otevřít okno či dveře.!!!

A tak dál a tak dál, ale takový věci se určitě dějí i v jiných domácnostech.

Zacvičte si kočičí hřbet s naší kočou a mějte se fajn a neposlouchejte správy , protože kecají . Pravda začíná tam, kde končí signál televize !!! 

Běžte radši do lesa ! 

Vaše Jaromila

NENÍ NIC STARŠÍHO NEŽ VČEREJŠÍ NOVINY......

Dobrý den, přeji všem !

Název dnešního příspěvku mě napadl poté, co jsem si uvědomila, že ho mám nachystaný už delší dobu, ale nějak nebyla nálada. A chtěla jsem alespoň na obrázcích uchovat tento adventní čas .

A jak jsem si posledně přála, sněhu napadalo u nás docela dost. Lehce nám to zkomplikovalo život, protože bydlíme na kraji vesnice, kde není zpevněná cesta. Pan L.si hrál na machra, že to projede a nakonec to jistil traktor, který ho musel vytáhnout z bílé nadílky do které se úplně zahrabal........

Ale jinak jsme zdraví , při síle a chuti k jídlu ! Taková příhoda nás přece nerozhodí. Možná proto, že nemusíme nikam denně jezdit, jen občas na základní nákupy a jinak zpracováváme vlastní výpěstky, kterých je plný sklípek a spižírna. To jsou výhody vlastí zahrádky!

Vánoce a předvánoční čas jsem pojala minimalisticky , jednoduše a užívám si pomalého života.

V ledasčem bysme se měli řídit životem našich předků, třeba v tom, že zima byla na odpočinek, na setkání třeba při drhnutí peří, na poklábosení se sousedy, na držení černých hodinek .................Dnes máme ten svět nějaký převrácený. A co mi nejvíc vadí je, že mobil,  televize, noťas se staly modlou a lidi furt jen čumí na obrazovky.

Ne vždy se mi to daří, ale na noťas chodím až večer a mobil mám schovaný v šuplíku s vypnutým zvoněním. Rodinní příslušníci mi to dost vyčítají, ale mě to neva. 

Já jsem z té řady vykopávek, kdy se telefonovat chodilo na poštu. A vyrostli jsme ?

 

NAJDI RADOST V MALIČKOSTECH A ŽIVOT BUDE VŽDY NAPLŃUJÍCÍ.

MÁM TO RÁDA JEDNODUCHÉ

ATMOSFÉRA, TEPLO A ÚTULNOST, TO JE, CO POTŘEBUJI V TĚCHTO TEMNÝCH MĚSÍCÍCH

Nízkorozpočtová vánoční atmosféra...........

Užívejte si každého dne a hlavně si všímejte i úplně obyčejných věcí a věřím, že život hned bude pestřejší. 

Mějte se krásně a nezapomeňte že za 5 dní je ZIMNÍ SLUNOVRAT !   Vaše Jaromila ,Grejka a Blek.                                                                                                                           

JÁ SNÍM O VÁNOCÍCH BÍLÝCH........

VÁNOCÍCH JAKÉ Z DĚTSTVÍ ZNÁM,

ZNĚLY ZVONKY SANÍ A KAŽDÉ PŘÁNÍ 

V TEN DEN SPLNILO SE NÁM......

JÁ SNÍM O VÁNOCÍCH BÍLÝCH 

VÁNOČNÍM STROMKU ZÁŘÍCÍM

SVĚTLA SVÍČEK, JMELÍ A SNÍH

TAK BYL KRÁSNÝ DEN O VÁNOCÍCH

Když se ráno vzbudím, naskočí mi pokaždé nějaká píseň, nebo jen melodie. Tato píseň od božského Káji mi začla znít v uších dnes ! Ne, že bych jeho tvorbu nějak hltala, ale tato píseň se mi líbí a navozuje atmosféru příštích dní, tohoto kouzelného času, řekla bych nejkouzelnějšího z celého roku.

Když není sníh venku, bloumám po albech z let minulých a kochám se bílou nadílkou   na obrázcích. Tady to alespoň tak nestudí a vracím se do vytopených světnic vonících perníčky a chvojím.........

Jak jste jistě poznali fotky jsou ze skanzenu na Veselém Kopci z let 2005 a 2006.

Po neděli se tam chystáme opět na návštěvu a doufám, že napadne alespoň trochu sněhu. Ale ono je to tam kouzelný i bez sněhu.

Tak jsem zvědavá, jestli se tam náhodou nepotkám s někým z vás :-).

Letos bude moje vánoční výzdoba opět střízlivá a jednoduchá. Tady je malá ochutnávka.

 Mějte se všeci móc pěkně a když mě potkáte na Veselém Kopci, moje poznávací znamení je pecen chleba pod paží ..........:-)

Vaše Jaromila

........pane doktore, vy jste se zase kochal................

................jo !

Nejradši jezdím na místě spolujezdce, to se můžu kochat, ale když řídím, tak mám problém udržet pozornost na vozovce přede mnou.

Proto radši zastavím a čumím do kraje, na tu naši "zahrádku". Toto jsou totiž místa, které mám prolezlé jako děcko, když jsem jezdila na prázdniny k dědovi a babičce........

Ruku na srdce, už se vám někdy stalo, že vás to táhne na určitý místa a vy vůbec nevíte proč ?

Toto se mi děje u této zahrady. NĚCO mě tam táhne....! Je to zahrada zpustlá, zarostlá, neudržovaná, svého času tam měli bezďáci úkryt a občas se tam i kouřilo z komínka..........

Takový krásný čas nedávno a teď je snížek skoro pryč a jen prší ! Ale ono se to asi učilo na vánoce. Budeme si přát, aby byl na vánoce sníh, jo?

To je všecko, co jsem vám chtěla dnes říct a ukázat. Mějte se všichni moc fajn a užívejte si teplíčka u krbu jak ty naše kočiska.

Ahoj vaše Jaromila
 

Divnosvět

Zdravím, milí, drazí lidé.

Vánoce jsme prožili celkem v poho, nic nehrotím. Cukroví peču jen základ a nějaký hody ? Vždyť je to nahlavu ! Vánoční hody bývaly pro lidi- rodiny, které žily skromně a na vánoce si dopřáli něco jiného než po celý běžný rok !  A my ?  Vždyť jsme tak rozežraný a rozmazlený společenství, že o vánocích bychom se měli postit, aby si ten organismus alespoň chvíli odpočinul !!! no nějak jsem se rozohnila, ale tak to prostě cítím. Trochu skromnosti by lidem velmi prospělo !

Nový rok neslavím, vždyť co je na tom ke slavení, že jsem zase o rok starší. 

Místo televize hledím na ptáčky v krmítku, je to sranda, ptáčci mají takový povahy jako lidé. Už jsme vykrmili 10 kg slunečnice a taky jim roztloukám oříšky.

Možná se vám zdám taková protivná a otrávená, je to asi tím, že už se mi stýská po zeleni, po voňavé hlíně, po rostlinkách. Tento čas je takový smutný, takový černobílý. Nedávno , když vylezlo sluníčko, už jsem měla chuť něco dělat na zahrádce, ale je to blbost, zem je ještě studená a někde zmrzlá. Ale jak to jen půjde tak musím vysadit rakytník- samce i samičku, což jsem na podzim nestihla.

Radost mi dělá rukola, která je krásná i když byla zmrzlá a zapadaná sněhem. Na salát s vařeným vajíčkem a šunkou je výborná. A dělám z ní i "špenát" a to je mlaskačka.

Další rostlina, která vydrží i mráz je kadeřavá kapusta .Nejen, že dělá parádu v záhonku. Když je na ní námraza, je jak princezna v kraječce Nedávno jsem z ní dělala "hábovicu" polívku.

Už jsem ráda, že to období skončilo, protože ty návštěvy, přejídání, cukroví, kafíčka, pohádky......dost !Teď je čas vytáhnout nordic walking a vyrazit do lesa.

Nedávno mě navštívila dcerka  a když jela domů, na nádraží nás čekalo překvapení. Soukromá společnost, parta nadšenců, která zachránila a opečovává staré vagónky a mašiny občas vyjede s některým svým miláčkem na spanilou jízdu Tentokrát vytáhli "Hurvínka", červený motoráček, dřeváček.Vyjeli do světa, protože trať Kroměříž- Zborovice slavila 140 let ! Když jsem ho uviděla, tak jsem si vzpomněla, jak jsem s tetičkou takovým "vlakem" jezdila nakupovat do Přerova...................

Mějte se krásně a pojďte do lesa a nehleďte na zprávy a podivný zpravodajství, anebo radši tu televizi vyhoďte. A řiďte se hlasem svého srdce.........

Vaše Jaromila