SOCHA

Dnešní příspěvek by se měl jmenovat : monotématický, protože já jsem z té sochy úplně unešená.

To se stalo jednoho dne, kdy jsem na delší dobu zavítala do mého rodného města a při čekání na "taxíka" jsem zevlovala po sídlišti.

Unavená jsem spočinula na schodech u bývalého obchoďáku - lavičky zde nejsou........a v tom jsem "objevila" NĚCO, kolem čeho jsem chodila hodně dlouho !!!

SOCHA ,ještě umocněná krásnou , voňavou žlutou azalkou, která roste v bezprostřední blízkosti a umocňuje nádheru díla.  

Vyskočila jsem skákala kolem sochy jak Tajtrlík a fotila a fotila a nemohla se nabažit té krásy.

Hlavou mi projel film, co tato socha už zažila a že přežila!!!

Obchoďák, kam chodily davy lidí nakupovat, když v Technoplastu o 14 hodinách zahoukalo (ještě neexistovala ani MANA ani ALBERT).  Zde jste nakoupili vše potřebné: potraviny, drogerii, hadříky, galantérku, domácí potřeby......................

Až tato éra skončila, nastoupily různé firmy, které se tu střídaly jak spodní prádlo, byla tu diskotéka, nonstopbar, potraviny..........ale velké supermarkety všecko převálcovaly a zadupaly do země.

Teď je tu pusto a prázdno, jen socha se snopem obilí to tu hlídá. PS obilí je pro toto místo příznačné, neboť se zde narodil známý Král Ječmínek

Ale je to celkem zachovalá budova, takže věřím, že si svého nového pánečka najde !!!

    Sochu vytvořila akademická sochařka Otilie Šuterová- Demelová, rodačka z Kroměříže, dnes žijící kousek od Zlína ve Lhotce. 

Na Lhoteckém náměstíčku má taky svoji tvorbu, ale o tom až příště.

 Mějte se lidičky krásně a syťte se i krásou, nejen dlabancem :-))

Vaše Jaromila

ČIČMUNDA

Můj kámoš Čičmunda

Když jsme se poznali, ležel hubou dolů přikrytý mnohaletými vrstvami listí, větviček, mechů a lišejníků v tajemné, zarostlé zahradě pod vysokými stromy, kde kolem něj v noci určitě tančily víly a lesní skřítci pořádali své reje.

Poté další roky stál v koutě zahrady opřený o smrk a kdyby jsme ho nevysvobodili z břečtanových chapadel, tak by si ho matka příroda přivlastnila pro sebe a navěky by zmizel z očí lidí.

Vždycky když jsem šla kolem, tak jsem mu dávala naději slovy : ....kámo, vydrž ....!

Až po létech jsme vyslyšeli jeho prosebné volání a vytvořili jsme mu trochu důstojnější místo " k životu "

Když si potřebuju odpočinout po práci na zahrádce, uvařím si kafíko, sednu si k Čičmundovi a povídáme si o životě a tak........

Otvírá si na mě hubu a prosí , abych mu už konečně dala životodárnou vodu, pro kterou je stvořený, ale bohužel jsem ještě nenašla vhodnou nádobu, do které by mohl "chrlit" a neprskalo by to všude kolem.

Tak jsem mu slíbila, že letos mu udělám radost a bude se moci projevit po svém. Taky k němu zasadím nějakého zeleného kamaráda, aby mu nebylo smutno. Třeba kapradinu. A další kamarádi , kterým se bude líbit v jeho přítomnosti za ním určitě přijdou !

PS: dříve to byl JEN chrlič, ale zedník Pája, který ho s panem L. usazoval do zídky, mu začal říkat Čičmunda, no a to jméno už mu zůstalo !

Mějte se krásně a opatrujte se !

Vaše Jaromila
 

PROSINCOVÁ PROCHÁZKA

Dobrý den milí, jedno prosincové odpoledne jsme se s mladou potkaly ve městě. Bylo krásný počasí a krásný světlo, tak jsme toho využily a zašly na krátký okruh přes Podzámku a část města.

Počasí spíše podzimní než zimní, ale i tak bylo pěkně.

Mladá si povídala s farářem, proč nemá klobouk a proč je posraný, když nad ním nejsou stromy !

Rúžová zahrada v zimním kabátě.

Brána z Podzámky k Arcibiskupským vinným sklepům.

                                            Pilařova ulice

Vejvanovského, pro místní U Strakovýho. Jak by tu bylo krásně, kdyby tu nebyly ty .....auta!

Zážitek na dlouho. Kafíčko přes okno a posezení u venkovního stolečku !

Ale byla to pěkná procházka, ikdyž jen taková kratinká. Nu což, musíme si užívat každé chvilky.

Mějte se moc pěkně Vaše Jaromila
 

VÝLET NA SEVERNÍ MORAVU.

Po cestě z Frýdku jsme se zastavili v městě Příbor. 

Je to nejstarší město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji.Rodiště několika známých osobností z nichž nejznámější je asi Sigmund Freud.

Město má několik význačných domů a kostelů, ale za tu kratinkou návštěvu jsme stihli akorát projít náměstí S,Freuda a prosmýknout se několika malinkýma uličkama v zachovalém historickém jádru, které je památkovou rezervací.

Rathaus v Příboře je taková funkcionalistická stavba

Krásný dům na náměstí. Krásnější by byl, kdyby měl nový kabátek !

Tento pohled se mi nabídl jen tak mimoděk, když na protější domy zasvitlo sluníčko. Stejně to byl zázrak, protože ráno jsme vyjížděli do totální prádelny, kdy bylo vidět na pár metrů, ale v Příboře se vyjasnilo !

Malebný krámky v podloubí, který hodně pamatují

Nádherný podloubí, který v tomto světle nijak nevyniká, ale večer je to nádhera !

Jeden z místních kostelů= Narození Panny Marie.

Když jsme to uviděli, zatajil se nám dech. Krásný pohádkový domečky, většinou pěkně upravený, historická dlažba z kamenů. No nádhera. Jen to tu musí být zajímavý když je po dešti, nasněženo nebo ledovka. To je tu asi o život !

Chceš fotku s věží kostela ? Tak vystrč mordu !

Chlupatý domorodec vylepený v okně....

Rodný dům S. Freuda jsme nenašli, ale blbosti jsme našli--------

Mějte se pěkně a děkuji za návštěvu a váš čas. Jaromila
 

Procházka před obědem.

Původně jsme se vydali hledat studánku Panny Marie nad Trňákem, jenže ! Zajímavé, že se vyskytne vždycky nějaké JENŽE ......

Přelezli jsme listím zapadanou lávku, mostek přes potok Trňák a plácali se rozbahněným polem do svahu. L. tam našel starou mysliveckou střelnici vybudovanou v hliníku, kde se těžil materiál na výrobu cihel. Lákal mě do houští, ale jsem odmítla si poničit kostelovou bundu. A ještě, že jsem tam nešla! 

Dostala jsem se na místo, který mě něčím zaujalo, ba uchvátilo ! Ze všech stran chráněné stromy, obrácené k jihu, porostlé jen travinami a hlohem. Když jsem se zastavila a rozhlížela se po mlžných dálkách, byla jsem jako přikovaná,, , jako bych vrostla do země,jako bych byla součástí toho kousku přírody,jako bych se ocitla doma, vůbec se mi  nechtělo jít dál. Takový zvláštní místo !

Když se dobře podíváte, uvidíte věžičku Zlámanskýho kostelíka,který mě už delší dobu štve, protože se mi nedaří ho nějak slušně vyfotit, přestože je to krásný bod v krajině.

Pan L. studánku našel, ale v hrozným stavu, takže příště vezmem nějaký nářadí a musíme to kolem ní trošku upravit a očistit.

Když jezdíme kolem, vždycky se ten svatý jen mihne. Tak jsem se konečně dozvěděla, že je to svatá Anna

.Po našich dědech jsou v krajině křížky a sochy světců. Co zůstane v krajině po nás ????????????

Přeji pěkný předvánoční čas. Jaromila