Poté další roky stál v koutě zahrady opřený o smrk a kdyby jsme ho nevysvobodili z břečtanových chapadel, tak by si ho matka příroda přivlastnila pro sebe a navěky by zmizel z očí lidí.
Vždycky když jsem šla kolem, tak jsem mu dávala naději slovy : ....kámo, vydrž ....!
Až po létech jsme vyslyšeli jeho prosebné volání a vytvořili jsme mu trochu důstojnější místo " k životu "
Když si potřebuju odpočinout po práci na zahrádce, uvařím si kafíko, sednu si k Čičmundovi a povídáme si o životě a tak........
Otvírá si na mě hubu a prosí , abych mu už konečně dala životodárnou vodu, pro kterou je stvořený, ale bohužel jsem ještě nenašla vhodnou nádobu, do které by mohl "chrlit" a neprskalo by to všude kolem.
Tak jsem mu slíbila, že letos mu udělám radost a bude se moci projevit po svém. Taky k němu zasadím nějakého zeleného kamaráda, aby mu nebylo smutno. Třeba kapradinu. A další kamarádi , kterým se bude líbit v jeho přítomnosti za ním určitě přijdou !
PS: dříve to byl JEN chrlič, ale zedník Pája, který ho s panem L. usazoval do zídky, mu začal říkat Čičmunda, no a to jméno už mu zůstalo !
Mějte se krásně a opatrujte se !
Vaše Jaromila
Líbil by se mi k němu nějaký kamenný žlab, jak bývaly dříve ve stájích nebo na loukách pro dobytek. Ale je to fešák, pokud je i tak hovorný, jak je hezký, tak si asi parádně při tom kafi popovídáte.
OdpovědětVymazatAž když jsem si fotky zvětšila, tak jsem uviděla pod ním přesně ten kamenný žlab, takže beru svůj návrh zpět. :-)
VymazatJe úžasný, Jaromilko!
OdpovědětVymazatMusí s ním být skvělá káva a popovídání!
Přeji hezké dny, Helena
Hledala jsem nějakého zvířecích společníka… holt blondýna😁Ale našla jsem chrlič, jak na barokního kašně, je to fešák a dobrá společnost, pro monolog nad kávou😁😁😁
OdpovědětVymazat