ČERNOBÍLÝ SVĚT

Ahoj všeci !

Na návštěvu skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm jsme si vybrali perfektní den , kdy nebe bylo až na zemi, sluníčko schovaný kdesi za sedmero horami a sedmero řekami.

Byl to den určený pro školy s ukázkami zimních prací a  přípravy vánoc. V několika chalupách se topilo a pracovnice muzea měly pro děcka připravený roztomilý povídání a někde i dobrotky jako cukroví nebo vánočku.

U nás se tomuto "zařízení" říká čarabadla a slouží k dosoušení sena.....

Co byste řekli takovýmu poleženíčku na vyhřáté peci ? 

Tady jsme spolu s děckama dostali hrnek voňavého lipového čajíku, mňam...a chvíli si poslechli milé povídání o vánočních zvycích na dědině.

V hospodářským dvoře ,kde kačeny seděly na prahu jak babky drbny, z chlíva hýkal oslík v králéčincu dupali ušáci, mě zaujal stromeček zapíchnutý v hnoju. Asi jsem se divila moc nahlas, že najednou se za námi objevil pracovník muzea a vysvětlil nám , že na vánoce naši dědové jeden stromeček dávali před dveře do domu, druhý se připevnil na plotek od zahrádky jako poděkování za úrodu a třetí se zapíchl právě do hnoje jako dík domácím zvířátkům.

Děcka zazpívali  písničku Mikulášovi a byli odměněni krajánkami (křížaly). A čerti byli dneska hodní !

Ještě jsme zavítali do obecné školy, kde jsme chvíli klábosili s panem učitelem, zastavili se v kovárně, v domečku kde babky zdobily perníčky, a dalším, kde předly na kolovrátku nitě z ovčí vlny.

Tak jsme se ve skanzenu trošku naladili na sváteční notu, se sněhem to bylo docela pohádkový, sice takový pošmourný. Ale berem svět takový, jaký  je !

A to doporučuju i vám všem, nenechte se vtahovat do něčeho, co nechcete, dělejte a jděte tam, kam vás vede vaše srdce.

Vaše Jaromila
 

MILUJU MLHU

A jsme zase o rok starší ! Ale to neva, když je člověk mladý duchem, tak nějaký čísla mu nemají co říct !

Nedávno sedla na náš kraj mlha a to byl pro mně impuls zvednout zadek z gauče a  vytáhnout paty z teplíčka a jít se projít do té úžasně magické a tajemné přírody zahalené do bílého závoje.

Co jsem cestou potkala a co mě zaujalo vidíte na obrázcích.

Ti, kteří mě znáte, víte, že jsou to domečky a věci, které něco pamatují  a mohly by vyprávět, kdyby uměly mluvit ! 

A taky jsou to samozřejmě rostliny !

Mám ráda a obdivuji detaily, se kterými měli naši dědové trpělivost a cit ! Dneska máme milión různých pomocníčků, které nám šetří čas, ale umíme ho využít na rozumný , užitečný a krásný věci ?      

Do nosu mě cvrnkla krásně nachová barvička v tomto černobílém světě. Mimochodem tato barva je poslední dobou moje oblíbená !   Tato rostlinka se jmenuje :Pámelník červený- Symphoricarpos orbiculatus. Abyste věděli !

                                                                                                                     

Další kráska mojí oblíbené barvy je : Krásnoplodka- Callicarpa bodinieri. Teď je ještě pěkná, ale jak přemrzne, už moc parády nenadělá !

Kdyby ty věci  a domy uměly mluvit..........ráda bych si s nimi pokecala......

To je cesta k nám, kdybyste někdy chtěli přijet na kafíčko............

Knihu od pana Chlouby- Setkání v zahradách jsem dostala pod stromeček, ale momentálně ji čte náš černý chlupatý vařbuchta.

Mějte se krásně a přeji vám klid a mír v duši.

Vaše Jaromila
 

NENÍ NIC STARŠÍHO NEŽ VČEREJŠÍ NOVINY......

Dobrý den, přeji všem !

Název dnešního příspěvku mě napadl poté, co jsem si uvědomila, že ho mám nachystaný už delší dobu, ale nějak nebyla nálada. A chtěla jsem alespoň na obrázcích uchovat tento adventní čas .

A jak jsem si posledně přála, sněhu napadalo u nás docela dost. Lehce nám to zkomplikovalo život, protože bydlíme na kraji vesnice, kde není zpevněná cesta. Pan L.si hrál na machra, že to projede a nakonec to jistil traktor, který ho musel vytáhnout z bílé nadílky do které se úplně zahrabal........

Ale jinak jsme zdraví , při síle a chuti k jídlu ! Taková příhoda nás přece nerozhodí. Možná proto, že nemusíme nikam denně jezdit, jen občas na základní nákupy a jinak zpracováváme vlastní výpěstky, kterých je plný sklípek a spižírna. To jsou výhody vlastí zahrádky!

Vánoce a předvánoční čas jsem pojala minimalisticky , jednoduše a užívám si pomalého života.

V ledasčem bysme se měli řídit životem našich předků, třeba v tom, že zima byla na odpočinek, na setkání třeba při drhnutí peří, na poklábosení se sousedy, na držení černých hodinek .................Dnes máme ten svět nějaký převrácený. A co mi nejvíc vadí je, že mobil,  televize, noťas se staly modlou a lidi furt jen čumí na obrazovky.

Ne vždy se mi to daří, ale na noťas chodím až večer a mobil mám schovaný v šuplíku s vypnutým zvoněním. Rodinní příslušníci mi to dost vyčítají, ale mě to neva. 

Já jsem z té řady vykopávek, kdy se telefonovat chodilo na poštu. A vyrostli jsme ?

 

NAJDI RADOST V MALIČKOSTECH A ŽIVOT BUDE VŽDY NAPLŃUJÍCÍ.

MÁM TO RÁDA JEDNODUCHÉ

ATMOSFÉRA, TEPLO A ÚTULNOST, TO JE, CO POTŘEBUJI V TĚCHTO TEMNÝCH MĚSÍCÍCH

Nízkorozpočtová vánoční atmosféra...........

Užívejte si každého dne a hlavně si všímejte i úplně obyčejných věcí a věřím, že život hned bude pestřejší. 

Mějte se krásně a nezapomeňte že za 5 dní je ZIMNÍ SLUNOVRAT !   Vaše Jaromila ,Grejka a Blek.                                                                                                                           

JÁ SNÍM O VÁNOCÍCH BÍLÝCH........

VÁNOCÍCH JAKÉ Z DĚTSTVÍ ZNÁM,

ZNĚLY ZVONKY SANÍ A KAŽDÉ PŘÁNÍ 

V TEN DEN SPLNILO SE NÁM......

JÁ SNÍM O VÁNOCÍCH BÍLÝCH 

VÁNOČNÍM STROMKU ZÁŘÍCÍM

SVĚTLA SVÍČEK, JMELÍ A SNÍH

TAK BYL KRÁSNÝ DEN O VÁNOCÍCH

Když se ráno vzbudím, naskočí mi pokaždé nějaká píseň, nebo jen melodie. Tato píseň od božského Káji mi začla znít v uších dnes ! Ne, že bych jeho tvorbu nějak hltala, ale tato píseň se mi líbí a navozuje atmosféru příštích dní, tohoto kouzelného času, řekla bych nejkouzelnějšího z celého roku.

Když není sníh venku, bloumám po albech z let minulých a kochám se bílou nadílkou   na obrázcích. Tady to alespoň tak nestudí a vracím se do vytopených světnic vonících perníčky a chvojím.........

Jak jste jistě poznali fotky jsou ze skanzenu na Veselém Kopci z let 2005 a 2006.

Po neděli se tam chystáme opět na návštěvu a doufám, že napadne alespoň trochu sněhu. Ale ono je to tam kouzelný i bez sněhu.

Tak jsem zvědavá, jestli se tam náhodou nepotkám s někým z vás :-).

Letos bude moje vánoční výzdoba opět střízlivá a jednoduchá. Tady je malá ochutnávka.

 Mějte se všeci móc pěkně a když mě potkáte na Veselém Kopci, moje poznávací znamení je pecen chleba pod paží ..........:-)

Vaše Jaromila

VÝLET ZA ZDRAVOU VODOU A DOBRÝM MLÍKEM

Dobrý den, milí, drazí !

Donesla se k nám informace o Statku Slížany, kteří mají mlékárnu, inu jeli jsme to vyzkoumat. A po cestě jsme se zastavili u této krásné kapličky v polích vyškovského kraje. 

Přivítalo nás krásný sluníčko. Tak jsme si užívali a fotili jak o závod, takový krásný světlo k tomu úplně vybízelo.

Tato kaplička stojí daleko od vesnice , postavili ji naši dědové a pradědové jako vděk za déšť po dlouhém období sucha v roce 1889 a zasvětili ji Panně Marii.

Zajímavé, že se stala několikrát terčem vandalů, kteří ji poničili a zpustošili. Zásluhou hodných lidí však vždy povstala a dodnes nám dělá radost a potěchu pro oko a duši.

Kochali bychom se ještě déle, ale byla taková divná kousavá zima, že jsme se dali radši na ústup. 

Dalším cílem byla studánka u Pačlavic na KM okrese : Zdravá voda. Kolem této studánky i kapličky si můžete udělat pěší tůru po červené turistické značce z Brankovic do Švábenic.

Pěkně upravená a opravená studánka krytá jakýmsi "domečkem", jen k prameni je dost obtížný se dostat,ale je to asi proto, abychom si té vody náležitě vážili. Musíš pokleknout a ještě se sehnout, aby sis nabral do hrníčku vody na osvěžení. Přišli jsme tam s barelkem, ale ani náhodou se do něj  nepodařilo nabrat vodu.

Už se  začlo stmívat, nebe růžovět a měla jsem tam pocit, jako bych se octla v nějakém strašidelném filmu, kdy se setměním stromy ožívají a tancují s babuškou Jaguškou.

Výlet jsme jako vždy zakončili na místní pumpě s horkým kafíčkem. Usrkávali voňavý mok a pohledy vpíjeli do  temných siluet stromů na sytě oranžovém západu slunce.

Hlavou mi vířily zážitky dnešního odpoledne s několika PROČ.

1.proč postavili kapličku kdesi v tramtárii, daleko od dědiny ?

2.proč se na světě najdou individua, kteří dokážou poničit a zpustošit a rozkrást dílo někoho druhého ?

3.proč si lidi najdou místo k životu  míle daleko od poslední prdelkové Lhoty v lese v pustině ?Jsem člověk odchovaný ve světle pouličních lamp a toto tmavé místo mi nahání husí kůži !

Už při našich pracovních cestách po krajích Československa jsem si říkala, proč se lidi usadili zrovna tady na tomto , kolikrát nehostinném místě ? Asi k tomu měli své důvody

Howk

Vaše Jaromila