TMA TMOUCÍ

Tak už jsem rozčísla tu tmu tmoucí prvním světelným řetězem. Když jsem ho loni smotávala, říkala jsem si, že jedině tak je to správně a pak se mi bude dobře rozmotávat . To bylo jen moje zbožný přání, protože řetěz si žije svým životem a znovu jsem s ním zápasila !!! Ale zvítězila jsem !!!

Už u nás "cosi" napadlo, ale je sviňský sychravo, tak venku jen to nejnutnější a teplíčko z krbu a hrnek kafe to jistí.

Každý den se snažím vylízt ven alespoň na hodinu. Když člověk nikam nemusí, tak je to velice návykové jen čučet doma. Chodím až před setměním a užívám si nebeskýho divadla.

Dosti často se přistihnu, že jen tak čučím z okna a žiju si takový pomalý život. My totiž bydlíme na kopečku, kde máme krásný výhled na celou dědinu i přilehlé okolí.

 Bude to asi tím, že let přibývá a už nemáme potřebu nikam spěchat a furt něco dohánět. Žijeme si takovým poklidným životem , do města jen za nákupy a do Zlína do hobbymarketu, protože jsem si něco vymyslela v letní kuchyni. Tak spojíme dobro z užitečným a zakončíme to jak jinak kááávou a něčím dobrým na zub.

Tak to asi bude protentokrát vše. Takový drobnosti jako, že jsem tak vehementně čistila pračku, až jsem totálně ucpala filtr, že jsme museli pořídit pračku novou. Nebo že jsme koupili sušičku na ovoce a pantáta ji naplnil jablíčkama a sušil a sušil a když jsem po několika hodinách vešla do letní kuchyně , tak ze zdí, ze stropu, z nádobí z nábytku ze zavařenin, prostě ZE VŠEHO kapala voda. On totiž páneček zapomněl otevřít okno či dveře.!!!

A tak dál a tak dál, ale takový věci se určitě dějí i v jiných domácnostech.

Zacvičte si kočičí hřbet s naší kočou a mějte se fajn a neposlouchejte správy , protože kecají . Pravda začíná tam, kde končí signál televize !!! 

Běžte radši do lesa ! 

Vaše Jaromila

Taková obyčejná procházka.

Ahoj !

Nic zvláštního se u nás neděje a to je vlastně dobře. Zima má být na odpočinek,jak to dělali naši předkové. Se slípkama spat, se slípkama vstávat a né jak my, kdy jsme od časného rána do pozdní noci ozářeni modrým světlem z mobilů a počítačů..........

Proto se tento stav snažím minimalizovat a každý den jdu na prochajdu, vyčistit hlavu do přírody a vydýchat ten informační smog. Chodím většinou sama, protože pana L. otravují moje neustálé zastávky.

Vždycky dotáhnu plnou náruč větviček, klacíků , listů, mechů, šišek a dělám si z nich doma parádu  .

VYCHÁZKA DO PŘÍRODY JE PRO MNĚ POHLAZENÍ PO DUŠI.

Nedávno jsem sledovala rozhovor s holkou, která se přestěhovala do severního Norska a mj. mluvila i o polární záři. Tento jev mě fascinuje a když vidím polární záři, běhá mi mráz po zádech.

S takovými myšlenkami jsem se šla projít kolem dědiny a když jsem se vracela, tak mi matka příroda, nebo svatý Petr, nebo já nevím kdo, předvedli na nebi takovou naši malinkou "auroru borealis".

Čuměla sem na to jak na zjevení a měla příjemný pocit u srdce.

Jen jsem stála a čučela...............

Baví mě sledovat obyčejné věci, které jsou krásné a které jsou zadarmo.

Poslední dobou jsem radši v přírodě, ten městský ruch plný světýlek, blikajících stromečků a plných regálů zbytečností mě nějak nebaví, ba přímo unavuje a otravuje.

Přeji vám klidný čas.

Vaše Jaromila
 

MŮJ ČERVNOVÝ SVĚT V OBRAZECH

 Je červen 2020, každodenní vycházka do polí-

 Řepka už konečně vyslíkla tu šíleně žlutou kamizolku.
V modravých dálkách vás zdraví Svatý Hostýn, poutní místo .

 Toto je fotka jak z podzimu, kdy se ptactvo chystá na cestu do teplých krajin......

 Takový obrázky mám nejraději, takový pod oparem .

 Kvete mák a slunce svítí se často ozývá z rádia ......

 Dovedu si představit takový letní sídlo, schovaní před krvežíznivými komáry a přitom v přírodě, kde mě probudí zpěv ptáků a paprsky vycházejícího slunka, nebo schovaní před deštěm pod střechou s výhledem do kraje ..............

 U nás na Hané nám tetička vždycky říkala : stójíš tam jak svaté za dědinó.............................

 Toto je obřadní síň na hřbitově, velice zvláštní vkusná stavba s krásným nápaditým okolím. Někdy udělám reportáž jen o této stavbě, neboť si to zaslouží.

 Světlo v krajině. Nemohla jsem se vynadívat, jak sluníčko zlatilo travky a osvětlovalo políčka.

 Tento pohled na barvičky západu mě taky nikdy neomrzí !

 Na chatě, vítr si pohrává s vysokou trávou, kteou jsem zachránila před všežravou sekačkou.

 Za určitého osvětlení je tato cestička za humny tajemná a zajímavá.

 A zase ten západ slunka. Tak jsem byla zaujatá kompozicí, že až jsem se narovnala a rozhlídla po okolí, všimla jsem si človíčka na políčku s česnekem, jak na mně civí, co tam blbnu. No, každý máme jiný záliby !

 Světlo na konci tunelu, jak příznačné pro tuto zvláštní dobu, kdy to asi hodně lidí potřebuje vidět !

 Chaloupka, chatička pod lesem, bez vody, bez elektriky, dovedete si to vůbec představit ?

 Modravé dálky, tak ty mě vždycky hodně přitahovaly.

 Tak tohoto vajdoša asi nemusím představovat,
 jen pro pořádek, Borisek spinká na vlněné dečce.

 Mám okno do dědiny, tak si ho vždycky vyzdobím nějakým kvítím, aby si kolemjdoucí potěšili oko.

 Každodenní procházka před spaním. A je zajímavý, že potkávám pořád stejný lidi.

 Takový pěkně opravený stavení na okraji dědiny, to potěší oko.

 Už jste si někdy všimli, jaký výraz mají sochy ? Jak se tváří ? Tato Dorota se teda tváří přinejmenším velice zvláštně.

 Chřiby, tam někde za kopcem je Zlín.

Chřiby, takový hory nehory. Taková zvrásněná krajina.

Tak a mějte se všeci móc pěkně.
Vaše Jaromila

21. ledna 2020

 Jak se vám píše to nový datum ? Mně fajn, je takový pěkný, kulatý.
Jen ta zima je taková nějaká divná, nijaká. Ale příroda je chytrá, ta ví , co má dělat.

 Je fajn, že je zamrzlý , aspoň se dá chodit na vycházky a čistit si hlavu.
Někdo řekne, že je venku škaredě, ale  co je to špatný počasí, neexistuje špatný počasí !
Nedávno jsem někde zahlídla dokument o starým bardovi skoro stoletým, který i v pokročilým věku chodí KAŽDÝ DEN za jakýhokoliv počasí na HODINOVÝ PROCHÁZKY.
Když si uvědomím, že většinu dne sedím za stolem, vzpomenu si na dědulu, navlíknu bundičku, seberu NORDIC WALKINK a jdu !
Po těch vánočních svátcích jsou mi gatě nějaký těsný, tak vzhůru do přírody !

Přeji pěkný procházečky, vždyť v přírodě je tak krásně :-)
Vaše Jaromila

TAKOVÝ OBYČEJNÝ VEČER

 Když jsem vyprovodila posledního hosta a zavřela, vzala jsem NORDIC WOLKING hole a šla do polí........
Krátká vycházka před spaním.
Sluníčko se přehouplo přes obzor v krajině byl klid,ticho, větřík jemně foukal, příroda svěže voněla po dešťové přeháňce.
Jen já, NIKON a nově i HUAWEI .
Kochám se barvičkami na nebi a svěží přírodou.................

 Z oblačných výšin zpět na zem mě vrátil až pohled do příkopy cestou zpět .
Ležel tam totiž béžový kocourek..........
A protože miluju zvířátka a obzvlášť KOČKY, vzala jsem rýček a s hospodářem jsme mu udělali na mezi hrobeček.................
Miluju kočky a svědomí by mi nedalo, abych tam nechala to chlupatý tělíčko jen tak ležet..................
.

Vaše Jaromila

MALÝ VÝLET DO ZEMĚ TULIPÁNŮ.

Vaše Jaromila