ŽIDOVSKÉ MĚSTO V TŘEBÍČI

Dobrý den, milí zlatí !

Na nějaký předvánoční shon, tak jak nám to tlačí do hlavy ve všech médiích, zvysoka kašlu !

Proto jsme se rozhodli pro výlet do míst, které jsme už kdysi navštívili a chtěli jsme je vidět znovu. Můžu vám ale říct, že víckrát už sem nepojedu, měla jsem tu takovou divnou stísněnou náladu a v noci jsem toho taky moc nenaspala, ikdyž pokojíček v Apartmánu u Synagogy byl bezchybný. Čisto, teplo.....

Tak jsme bloumali napřed po nábřeží a pak i hlouběji do "městečka". Za světla ještě jakš takš, ale jak se začlo stmívat, bylo to zajímavější, ale i strašidelnější.

Tady by se mohl točit nějaký horor, kulisy už jsou na místě.......

Venku bylo docela syrovo, proto jsme zajeli do Café Art  na kafíčko a teplíčko.......

Pouliční lampy rozehrávaly stínové divadlo, ale už to stačilo , jdeme bydlet !

Přeji vám klidné a pohodové dny

Vaše Jaromila
 

JÁ SNÍM O VÁNOCÍCH BÍLÝCH........

VÁNOCÍCH JAKÉ Z DĚTSTVÍ ZNÁM,

ZNĚLY ZVONKY SANÍ A KAŽDÉ PŘÁNÍ 

V TEN DEN SPLNILO SE NÁM......

JÁ SNÍM O VÁNOCÍCH BÍLÝCH 

VÁNOČNÍM STROMKU ZÁŘÍCÍM

SVĚTLA SVÍČEK, JMELÍ A SNÍH

TAK BYL KRÁSNÝ DEN O VÁNOCÍCH

Když se ráno vzbudím, naskočí mi pokaždé nějaká píseň, nebo jen melodie. Tato píseň od božského Káji mi začla znít v uších dnes ! Ne, že bych jeho tvorbu nějak hltala, ale tato píseň se mi líbí a navozuje atmosféru příštích dní, tohoto kouzelného času, řekla bych nejkouzelnějšího z celého roku.

Když není sníh venku, bloumám po albech z let minulých a kochám se bílou nadílkou   na obrázcích. Tady to alespoň tak nestudí a vracím se do vytopených světnic vonících perníčky a chvojím.........

Jak jste jistě poznali fotky jsou ze skanzenu na Veselém Kopci z let 2005 a 2006.

Po neděli se tam chystáme opět na návštěvu a doufám, že napadne alespoň trochu sněhu. Ale ono je to tam kouzelný i bez sněhu.

Tak jsem zvědavá, jestli se tam náhodou nepotkám s někým z vás :-).

Letos bude moje vánoční výzdoba opět střízlivá a jednoduchá. Tady je malá ochutnávka.

 Mějte se všeci móc pěkně a když mě potkáte na Veselém Kopci, moje poznávací znamení je pecen chleba pod paží ..........:-)

Vaše Jaromila

........pane doktore, vy jste se zase kochal................

................jo !

Nejradši jezdím na místě spolujezdce, to se můžu kochat, ale když řídím, tak mám problém udržet pozornost na vozovce přede mnou.

Proto radši zastavím a čumím do kraje, na tu naši "zahrádku". Toto jsou totiž místa, které mám prolezlé jako děcko, když jsem jezdila na prázdniny k dědovi a babičce........

Ruku na srdce, už se vám někdy stalo, že vás to táhne na určitý místa a vy vůbec nevíte proč ?

Toto se mi děje u této zahrady. NĚCO mě tam táhne....! Je to zahrada zpustlá, zarostlá, neudržovaná, svého času tam měli bezďáci úkryt a občas se tam i kouřilo z komínka..........

Takový krásný čas nedávno a teď je snížek skoro pryč a jen prší ! Ale ono se to asi učilo na vánoce. Budeme si přát, aby byl na vánoce sníh, jo?

To je všecko, co jsem vám chtěla dnes říct a ukázat. Mějte se všichni moc fajn a užívejte si teplíčka u krbu jak ty naše kočiska.

Ahoj vaše Jaromila
 

LISTOPADOVÝ PÍSNĚ................

Zdravím,človíčci. Ten čas nějak rychle letí, než se párkrát vyspíme, už budou zvonit rolničky.

Však taky už příští týden rozsvítím stromeček, tak jako v letech minulých. Když jsme doma za mých mladých let strojili stromeček až na štědrý den, tak dnes se mi to zdá trochu pozdě. Pro mně začínají vánoce adventem ( ikdyž do kostela nechodím a ani vlastně nevím co je to advent a ani mě to nezajímá).Pro mně jsou vánoce zapálené svíčky, vůně jehličí, lehárko u praskajících polínek v krbu s kočkou v náručí, voňavý kafíčko, světýlka v oknech a slastná chvilka v teplíčku domova, když v komíně skučí meluzína.

Dnes u nás padal první sníh a docela citelně se ochladilo. Na poslední chvíli jsme v šíleným nečase vypouštěli vodu ze závlahy, neboť o víkendu má prý mrznout. 

Naši malí kočičáci poprvé viděli sníh  a my jsme padali smíchy, když při každém kroku třepali packama, jak je to cosi mokré studilo do tlapek.........Ale to až příště, dnes vám předkládám pár pozdně podzimních fotek toho , co mně zaujalo.

Tak se mějte pěkně, užívejte teď a tady a zas někdy příště ahoj.

Vaše Jaromila

FLORA OLOMOUC

Zdravím vás milí návštěvníčci, tentokrát z Olomouce.

Tuto část výstaviště Flora Olomouc obdivuji  při každé návštěvě Flory. Jsou to totiž prvky zahradní architektury, které mě formovaly v mých jinošských letech a dosud mě nepřestávají fascinovat svojí jednoduchostí, přímočarostí a funkčností. Znovu a znovu procházím zákoutíčky, tvořenými zídkami z lícových cihel, obdivuji lavičky zašité v zeleni a tajemné průhledy přes vzrostlé keře........

Za ty roky už některé zídky či dlažby vykazují , že neúprosný zub času hryže a fest , ale pro mně to má pořád své kouzlo.

Je vidět, že tato část Flory má omezené finance, protože v dobách největší slávy byly letničkové výsadby takové pestřejší.

Od roku 1975 se na Floře Olomouc soustředil zájem ze Smetanových sadů do Bezručových sadů,které leží na levém břehu Mlýnského potoka, kde byly zakládány odpočinkové zahrady československých podniků = modely pro vytváření zahradní architektury. Se píše v literatuře.

Teď už nebudu kecat a nechám vás v klidu procházet místa, která formovala můj vkus, co se týče zahradní architektury.

                                           Pergola porostlá voňavou Lonicerou.

                                 Tajemství za každou zídkou......

Zahradní mobiliář , sice lehce ohlodaný zubem času, ale stále krásný a funkční. Nové lavky kolem Mlýnského potoka už někdo stihl ukrást ! To se u této "lavečky" nemůže stát !!!

                                 Odkvetlé česneky pořád dělají parádu. Za nimi opět zídka - určená k posezení.

                                  Zrovna kvetl Eremurus

                                 Kdysi tu byly koberce letiček - Hosta nedá tolik práce !

                                 Odkvétající Rhododendrony

Chci věřit, že se vám procházka líbila, ikdyž zrovna v dobu, kdy jsme tu byli nic moc nekvetlo, takže je to víceméně "jen" o architektuře.

Mějte se krásně 

Vaše Jaromila