JARNÍ TOULÁNÍ LEDNICKO VALTICKÝM AREÁLEM č 4

Ahoj, milí drazí !

.....sám se potuloval Podyjím

.....sedával na skále nad řekou

.....snil o cestě z pekel

.....hleděl na jihozápad

a složil tuto píseň. Kdo ?  Roman Horký z brněnského KAMELOTU...

https://youtu.be/n4Y9F-Mp2ss

No a tato píseň mi zněla v uších, když jsme se toulali kolem hrádku. Dovnitř jsme se nedostali, neboť cedule na bráně PRIVAT mluvila za vše !

Zažili jsme takovou úsměvnou příhodu. Nějací lidi, paní a pán se nějakým záhadným způsobem dostali za tu bránu a slídili tam. Já jsem se šla podívat na hrádek alespoň zboku a vtom z křoví vylezl pán. Tak jo ! Ale až jsme se potkali s mým pantátou (on totiž šel jinudy než já) , tak mi povídá, no ta paní byla štíhlá a ona se pod tou bránou prosmýkla po břiše, ale ten pán tam nemohl prolízt, neboť byl tlustý a břichatý, tak to musel obejít dokola přes to křoví.........chachááá no a já si říkala odkud leze !

A já se tak těšila, že si na něj (na ten hrádek) šáhnu ...a nic, tak jsem si alespoň šáhla na cimbuří.

ARCHEOPARK PAVLOV.

betonové monstrum, které jen na několika místech nakukuje do kraje prostřednictvím oken vyčnívajících nad úroveň terénu, jinak je celé schované pod zemí.

Nic proti architektům, ale uvnitř jsem měla pocit jak v protitankovým bunkru.

Jsou tam soustředěný unikátní nálezy a info , ale jaksi jsem tam nemohla dýchat, tak jsem to jen prolítla a rychle na světlo bóží.

Více informací najdete na : www.archeoparkpavlov.cz

Můj prapraprapra.....děda.......

Jediné oživení tohoto strašidla byl mikrozáhoneček s kosatci......

Ale na tomto místě, mi běhala husina po zádech. Když jsem si uvědomila souvislosti. Např.: jak dlouho se vyvíjí vrstva úrodné půdy a otisk věků uchovaný v půdě.......

Hned bych si šla šáhnout na tu neskutečnou historii zapsanou v odkrytých vrstvách půdy. Ještě teď, když to píšu, tak mi běhá mráz po zádech.

Je to divný, že v Archeoparku nic a tady takový rozechvění.........

Svérázný označení na toaletách v jedné hospůdce, kam jsme si zašli na hrachovou polívku

Pak jsme chvíli courali po pobřeží našeho novomlýnskýho móře a čuměli do dálky a poslouchali šplouchání vody. Na památku jsem si přivezla kus dřeva, torzo stromu ze zaplaveného lužního lesa.....

Zadumaný dopoledne v kraji vína, bílých skal , mamutů a Věstonické Venuše.

V této vesničce u hranic jsme bydleli.Ale né v tomto sklípku v jiném zrekonstruovaném a přestavěném na bydlení pro tůristy.

Toto byla poslední zastávka, posezení na kameňu s výhledem na Mikulov.

Tak ahoj Jižní Moravo a zas někdy příště.

 Vaše Jaromila

JARNÍ TOULKY LEDNICKO VALTICKÝM AREÁLEM č. 3

Ahoj lidi !

Vítám vás u dalšího dílu jihomoravského bloudění. A když říkám bloudění, myslím to doopravdy ! Pan L.nerad jezdí stejnou cestou a tak se stalo, že z Mikulova do Pavlova jsme prostě zabloudili !

Vjeli jsme do nějaké vísky, jeli podle značek,ale když už jsme jeli po 2. kolem kostela, tak nám docvaklo, že je kurnik někde chyba ! Taky, že jo, vesnička byla konečná. Ale po domluvě s domorodci jsme se nějak vymotali po jézeďácko vinné polňačce až na "hlavní".

Zafungovalo zde pravidlo, že všecko špatný je pro něco dobrý.

Po cestě jsme totiž narazili neplánovaně na skalní výchoz pojmenovaný (nevím proč) Kočičí skála u Mikulova.

Kouzelné místo s výhledem daleko do kraje na "lesy" vinohradů.

Když potkáme hrad, hmmm.  Když uvidíme zámek, no tak jooo. Když uvidíme kostel, no dóóbře, ale když uvidíme něco takové, jako tato Kočičí skála, srdce nám poskočí a pantáta se ani neptá, má-li zastavit. Sebrali jsme Nordic wolking a valili zkoumat a kochat se........

A jsme v Pavlově, prošli jsme se jednou uličkou a obdivovali upravené a vymazlené sklípky i sklípky, čekající na své nové pány.

Mám ráda funkční a zároveň řemeslně zpracované detaily. To se musím zastavit a na takový "obyčejný" rynhák si šáhnout     :-)

Taky mám ráda tajemný zákoutíčka a nahlížet do otevřených oken a dveří. .....

Tak kam pojedem dál ? Uvidíš....zněla odpověď..

Uviděla jsem, že jsem neuviděla, ona totiž bylinková zahrádka u zámku ve Valticích byla zavřená. Otevírali až 1.května.

Tak jsme se alespoň prošli parkem a zámeckým nádvořím a poslali domů pohled z " hlavního města vína"

Jak jsem už dnes jednou psala, pan L. nemá rád stereotyp. Do ubytka do Jevišovky prý pojedem jinou cestou. Tak jo !

Až jsme dojeli někam, kde nás vítala cedule "Achtung Staatsgrenze ", tak jsme poznali, že kurňa zas jedem blbě !

Ale po úzkých silničkách hraničního pásma jsme se oklikou dostali až do obce Jevišovka.

Toš tak. 

Mějte se pěkně a příště vás čeká poslední povídání z jarního výletu

Ahoj Vaše Jaromila

 

JARNÍ TOULKY LEDNICKOVALTICKÝM AREÁLEM č.2

Ahoj všeci ! 

Vítám vás u druhé části našeho putování po krásách naší zemičky.

Lednický zámecký skleník asi nemusím představovat, Jen kdyby vám byla zima, tak si vzpomeňte, jak tam bylo příjemně teplíčko.....

.. poseďte na lavičce a relaxujte při bublání vody v jezírku......

......krásný chvilky v bujné tropické vegetaci.......

....paní fotografka a její spoře oděná víla, využily situaci, kdy ve skleníku nebylo moc návštěvníků - čumilů........

Posunuli jsme se na konec Lednice směr Mikulov, kde sídlí Zahradnická fakulta Mendelovy university v Brně.

Toto je tzv. Akademická zahrada, která je průchozí a slouží studentům  k poznávání rostlin v různých ročních obdobích a podle posledních trendů i tříbí vkus a estetické vnímání prostoru  v zahradě pro studenty i širokou veřejnost. Kdo chce více informací a taky fotky květin za vegetace, najde je na http://zf.mendelu.cz /   Když jsme tam byli, tak většina rostlinstva ještě spala a na tom odkazu najdete zahrádku v plném rozpuku... 

.......................................chlupatý študent, ten nesmí nikde chybět !

O kousek dál jsou tématické zahrady : na ploše 16453 m2 se nachází kromě kompozičně provázaných 11 zahrad, také důmyslný cestní systém s doprovodnou vegetací, který návštěvníka provede celým prostorem- se píše v chytrých knihách.

Škoda přeškoda, že rostlinstvo ještě spalo, takže kvetoucí nádheru jsme si museli jen představovat !

Jsou zde k vidění zahrady : stříbrná, anglická květinová, zahrada kosatců,pivoněk a ibišků, zahrada polostínu a tónů zelené, zahrada účelová, vodní zahrada, zahrada barev, kuchyňská zahrada, bílá zahrada a rozárium- zahrada růží.  

Ale o tomto až v samostatném příspěvku, neboť je to téma rozsáhlé.

Cestou do ubytka v Jevišovce jsme se ještě zastavili na kafčo v té všude opěvované KAFE FARA v Klentnici.

Toš tak, to je pro dnešek vše a příště se těšte na další zážitky z putování pohraničím.

Ahoj, vaše Jaromila