UČÍM SE MINIMALISMU

ODSTRANÍM VŠECHNO, CO JE ZBYTEČNÉ A CO MĚ ROZPTYLUJE.

JAKMILE TO UDĚLÁME, OTEVÍRÁME SI VRÁTKA KE STAVU PROUDĚNÍ.

VŠECHNY NAŠE VĚCI CHTĚJÍ , ABYCHOM SE O NĚ STARALI A SDĚLUJÍ NÁM TO,KDYKOLI SE NA NĚ PODÍVÁME.

ŘADÍ SE NÁM V HLAVĚ DO FRONTY A ČEKAJÍ , AŽ SE NA NĚ PODÍVÁME POŘÁDNĚ A VYSLECHNEME JE.

TAHLE FRONTA SE POŘÁD PRODLUŽUJE SPOLU S TÍM, JAK SI POŘIZUJEME DALŠÍ A DALŠÍ VĚCI.

VYHOĎTE TO, JESTLI SI TO ŘÍKÁTE UŽ POPÁTÉ

VYHOĎTE VŠECHNO O ČEM NEDOKÁŽETE NADŠENĚ MLUVIT.

MINIMALISTA JE ČLOVĚK, KTERÝ VÍ, CO JE PRO NĚJ OPRAVDU NEZBYTNÉ, TEN KDO REDUKUJE VĚCI PROTO, ABY SE MOHL SOUSTŘEDIT NA TO, CO JE SKUTEČNĚ DŮLEŽITÉ.

Učím se minimalismu a to už delší dobu a pořád se melu ve stejných problémech.

Za svůj život už jsem vyklidila a vyčistila několik bytů a domů a zdá se mi ,že to nebere konce. Kolikrát při vyhazování věcí- většinou po někom- si říkám, jestli jsem se narodila proto, abych po někom uklízela za desetiletí nakřečkovaný bordel. Na jednu stranu se nedivím mojim předkům, kteří žili v nedostatku a kdejaká blbost se schovávala na horší časy.......Zásoby všeho možného přetékaly z polic, komor, půd, sklepů, šopek, chlívků..............

Když pro moje rodiče nastal ráj na zemi, kdy bylo všeho dostatek, až nadbytek, tak se kupovalo a kupovalo. Vzpomínáte na šmejdy ? Ani moji rodiče těch skvělých výletů nebyli ušetřeni. Měli to ti šmejdi psychologicky vymakaný. A když jsme to prohlídli a rodiče na tu skutečnost upozorňovali, byli jsme za voly nepřejícný.

No, ale to jsem odskočila od mojich vlastních "předmětů". Dnes už můžu říct, že jsem byla sběratel starožitností všeho druhu. Věcí s příběhem, s historií . Měla jsem to uskladněný i vystavený všude. Vždycky když jsem šla kolem, tak jsem se zálibně kochala mistrovstvím našich předků, věc vzala do ruky, prohlídla, pohladila...........a to bylo vše !

Čest vyjímkám, kdy to byly kuchyňské nástroje, kameninové nádoby, vázy...........které jsem používala.

Teď, když jsem se přestěhovala do malého , úsporného prostoru, musím i věci protřídit a nechat si jen to, co opravdu používám, co potřebuji ke svému každodennímu životu a co je mi taky samozřejmě milé a je funkční.

Vesmír viděl ten bordel, který jsem po vzoru mých rodičů a prarodičů nakřečkovala a proto mě "poslal" do malého prostoru, kde se vejde jen to důležité.

Tak už mám vyšlapanou cestičku ke kontejneru a třídím a vyhazuju a redukuju. No třeba řekněte mi, nač potřebuju 18 váziček, 3 sady hrníčků na kafe, 3 sady skleniček, 80 dvoudecovek, 20 kbelíků, 1000plastových květináčků, a tak bych mohla pokračovat ve výčtu ještě hodinu.

Jako "zázrakem"na mě při návštěvě knihovny vykukla kniha SBOHEM VĚCI  od Fumio Sasaki. Tak jsem se do ní zakousla a můžu říct, že mě zas o kus posunula.

Ty myšlenky zkraje příspěvku tučně vyznačený jsou z této knihy. Doporučuju nepolepšitelným křečkům. Se vším samozřejmě nesouhlasím, ale v něčem mi kluk pootevřel oči.

Když se pustím do úklidu, tak pan L. jen kulí oči a chodí a přehlídá hromadu věcí, které jsou připravené na cestu do kontoše.

Ono totiž ty staré věci po někom nemusí mít vždy dobrou energii, neznám ty lidi, kteří sedali na starožitném křesílku, na kuchyňské lavici, kdo jedl krásným starým příborem, co se dělo u toho krásného dubového stolu..................
 Tak mi držte palce, ať se už konečně vypořádám s věcmi mechtěnými, zbytečnými, rozbitými, nefunkčními a nemilovanými 

Ahoj vaše Jaromila

Divnosvět

Zdravím, milí, drazí lidé.

Vánoce jsme prožili celkem v poho, nic nehrotím. Cukroví peču jen základ a nějaký hody ? Vždyť je to nahlavu ! Vánoční hody bývaly pro lidi- rodiny, které žily skromně a na vánoce si dopřáli něco jiného než po celý běžný rok !  A my ?  Vždyť jsme tak rozežraný a rozmazlený společenství, že o vánocích bychom se měli postit, aby si ten organismus alespoň chvíli odpočinul !!! no nějak jsem se rozohnila, ale tak to prostě cítím. Trochu skromnosti by lidem velmi prospělo !

Nový rok neslavím, vždyť co je na tom ke slavení, že jsem zase o rok starší. 

Místo televize hledím na ptáčky v krmítku, je to sranda, ptáčci mají takový povahy jako lidé. Už jsme vykrmili 10 kg slunečnice a taky jim roztloukám oříšky.

Možná se vám zdám taková protivná a otrávená, je to asi tím, že už se mi stýská po zeleni, po voňavé hlíně, po rostlinkách. Tento čas je takový smutný, takový černobílý. Nedávno , když vylezlo sluníčko, už jsem měla chuť něco dělat na zahrádce, ale je to blbost, zem je ještě studená a někde zmrzlá. Ale jak to jen půjde tak musím vysadit rakytník- samce i samičku, což jsem na podzim nestihla.

Radost mi dělá rukola, která je krásná i když byla zmrzlá a zapadaná sněhem. Na salát s vařeným vajíčkem a šunkou je výborná. A dělám z ní i "špenát" a to je mlaskačka.

Další rostlina, která vydrží i mráz je kadeřavá kapusta .Nejen, že dělá parádu v záhonku. Když je na ní námraza, je jak princezna v kraječce Nedávno jsem z ní dělala "hábovicu" polívku.

Už jsem ráda, že to období skončilo, protože ty návštěvy, přejídání, cukroví, kafíčka, pohádky......dost !Teď je čas vytáhnout nordic walking a vyrazit do lesa.

Nedávno mě navštívila dcerka  a když jela domů, na nádraží nás čekalo překvapení. Soukromá společnost, parta nadšenců, která zachránila a opečovává staré vagónky a mašiny občas vyjede s některým svým miláčkem na spanilou jízdu Tentokrát vytáhli "Hurvínka", červený motoráček, dřeváček.Vyjeli do světa, protože trať Kroměříž- Zborovice slavila 140 let ! Když jsem ho uviděla, tak jsem si vzpomněla, jak jsem s tetičkou takovým "vlakem" jezdila nakupovat do Přerova...................

Mějte se krásně a pojďte do lesa a nehleďte na zprávy a podivný zpravodajství, anebo radši tu televizi vyhoďte. A řiďte se hlasem svého srdce.........

Vaše Jaromila

 

Taková obyčejná procházka.

Ahoj !

Nic zvláštního se u nás neděje a to je vlastně dobře. Zima má být na odpočinek,jak to dělali naši předkové. Se slípkama spat, se slípkama vstávat a né jak my, kdy jsme od časného rána do pozdní noci ozářeni modrým světlem z mobilů a počítačů..........

Proto se tento stav snažím minimalizovat a každý den jdu na prochajdu, vyčistit hlavu do přírody a vydýchat ten informační smog. Chodím většinou sama, protože pana L. otravují moje neustálé zastávky.

Vždycky dotáhnu plnou náruč větviček, klacíků , listů, mechů, šišek a dělám si z nich doma parádu  .

VYCHÁZKA DO PŘÍRODY JE PRO MNĚ POHLAZENÍ PO DUŠI.

Nedávno jsem sledovala rozhovor s holkou, která se přestěhovala do severního Norska a mj. mluvila i o polární záři. Tento jev mě fascinuje a když vidím polární záři, běhá mi mráz po zádech.

S takovými myšlenkami jsem se šla projít kolem dědiny a když jsem se vracela, tak mi matka příroda, nebo svatý Petr, nebo já nevím kdo, předvedli na nebi takovou naši malinkou "auroru borealis".

Čuměla sem na to jak na zjevení a měla příjemný pocit u srdce.

Jen jsem stála a čučela...............

Baví mě sledovat obyčejné věci, které jsou krásné a které jsou zadarmo.

Poslední dobou jsem radši v přírodě, ten městský ruch plný světýlek, blikajících stromečků a plných regálů zbytečností mě nějak nebaví, ba přímo unavuje a otravuje.

Přeji vám klidný čas.

Vaše Jaromila
 

Nadílka

 Tak taková nadílka se nám tady na střední Hané sesypala z nebe před pár dny.

Dnes už není po sněhu ani památky,jen rozbahněná cesta. To se dalo čekat, že sníh dlouho nevydrží, proto jsem se vydala na zdravotní procházku, všecku tu bílou nádheru zdokumentovat. A když nebude sníh na vánoce, budu se alespoň kochat obrázkama.

Byl to takový zvláštní čas, takový jako posvátný, všude ticho, ani ptáček nehlesnul, jen z nebe se sypal bílý sníh. Nikde nikdo, všichni byli zalezlí u kamen, užívala jsem si to .

Když napadal sníh, tak rázem byl svět jiný, takový sváteční, ikdyž vlastně byl všední den.

A co u vás ? Taky vám Svatý Petr ukázal na chvíli, jak vlastně vypadá sníh a nechal vás courat zasněženou pohádkou ?

Přeji vám pěkný čas  

Jaromila

Jablíčka

Letos se jablek urodilo poměrně dost, jenže kroupy, které náš kraj postihly 10.srpna , zanechaly na plodech své stopy.

A ty stopy začínají hnědnout a jablka hnít.

Proto sháním všemožný recepty,jak ovoce zpracovat, než úplně zhnije.

Křížaly nedělám, ty mi nechutnají.

Každý týden je štrůdl- z lístkového těsta, jablek, rozinek,oříšků,trochu vanilky a skořice.   mňam

Taky jsem zkoušela "dětskou přesnídávku" , kterou jsem mimochodem vařila, když byly holky malinké Rozvařit jablka, rozmixovat a svařit s pudingem.

Nedávno jsem našla recepis na pečený jabka od Margit Slimákové a to fakt byla mňamka, jakou jsem už dlouho nejedla, taková voňavá svačinka. Jablka rozpůlit, vykrojit jadřince, dát na pečící papír, posypat ořechy a péct v troubě- já v remosce- asi 20 minut. Po té době vytáhnout z trouby, posypat směsí semínek, rozinkama, brusinkama, posypat skořicí a poklást pár plátky másla a dát zpět do trouby chvilku prohřát.

Zkuste, je to strašně jednoduchý a strašně dobrý.

A pochlubte se , jak zpracováváte jablíčka.

Ahoj vaše Jaromila
 

Bydlík

Ahoj všeci , tak to je moje nové působiště, které mě učí minimalismu a pořádku ! Tam totiž musíš všecko hned po sobě uklidit.....

Ale je tu božský klid, za humny. Pokud tedy sousedi nesekají trávu, nebo nekultivují záhumenky.

Naučili jsme se užívat si každé chvilky a víc si všímat toho, nač dříve nebyl čas. Nainstalovali jsme 3 krmítka a pozorujem ptactvo nebeské. No jenom při snídani, abyste si nemysleli, že jenom čumíme na ptáky. 

Kolem domku práce fůra, ale děláme to tak po důchodcovsku, vstanu až se vyspím, siesta u snídaně, kafíčko a je půl 10. 

Už jsem nainstalovala vánoční světýlka, tak vám příště ukážu moji výzdobu.

Mějte se krásně - v rámci možností - a příště ahoj vaše Jaromila
 

6.srpna 2021

Zdravím vás lidičkové 1. pátek v měsíci srpnu. 

Od rána prší a proto mám čas na sezení u noťasu a třídění fotek, kterých mám opravdu hodně, neboť mobil nosím furt u sebe. Jak to kdysi kdosi moudrý napsal, že "nejlepší foťák je ten, který máš neustále u sebe" ! Starý telefon jsem si šikulka rozsedla, tak mám nový a nestačím se divit, jakých všemožných funkcí dokážou do takové placičky nacpat !

Včera jsem se konečně dokopala k tomu, že se pustím do letního řezu jabloní. JENŽE, zajímavé, že se vyskytne vždycky nějaké jenže, tentokrát je to neustávající déšť. U nás na kroměřížsku už napršelo 45 mm = 45 litrů na m2, dobrý, že ?

Tak vám alespoň ukážu pár obrázků z mého světa.

Tajemná zahrada a dům, které už brzy budou  mít nového pánečka. Rozhodli jsme se hospodu prodat, protože je na nás 2 moc veliká a náročná na údržbu.

Sklízím oregano a pracuji na dvorku a zahrádce u čehož mi Borisek vydatně pomáhá !

 Tak se mějte krásně a zas někdy na viděnou Vaše Jaromila