10.11.2020

Taky vám ten čas tak hrozně utíká ? Než se člověk rozhlídne je pátek, než se nadechne je podzim a než se párkrát vyspí jsou vánoce. 

Všude blázní s ozdobičkami, lidičky kupujte,lidičky kupujte ! To musíte mít, bez toho by to nebyly ty správné vánoce ! Jde to nějak mimo mně, snažím se všímat a užívat si toho, co mi přináší dnešní den 

 

Venku tma tmoucí, sluníčko se někam schovalo, tak si pomáhám světýlkama, svíčkama, ohněm v krbu .  Ráda chodím na procházky krásnou podzimní přírodou.Pro někoho je to hnusný počasí, ale není špatného počasí, všechno má svoje kouzlo. Tento čas je pro mně takový tajemný,neuchopitelný,spojený s očekáváním něčeho pěkného.

Procházky miluju, zvláště když potkám břízu, to je jako bych uviděla dávného přítele, takovou mám z ní radost !

Užívám si vlhkého lesního vzduchu, kochám se svítícím zlatem na zemi. Když v tom se "probudím" a uvědomím si, že domů je to ještě docela daleko. No nic, jdu lesní tmou, na cestu si svítím mobilem, abych nehavarovala přes spadlé větve. Hurá v mlžné dálce vidím světla z dědiny.

Když přijdu do chalupy a v krbu ještě svítí poslední uhlík, přidám polínko a uvařím si čajík, ale vypít už ho nestihnu, protože zajedu pod ovečku na gauč a tím pro mně končí svět..........

Takový běžný podzimní den. Kocourovi se taky nechce ven, celý den spí v posteli !

A aby tu nebyly jen samý tmavý a ponurý věci , tak vám posílám kytičku, kterou mám pod oknem, aby mi prosvětlovala tu tmu tmoucí.
 Ahoj Jaromila