Jak mnozí víte, jsem ulítlá na staré věci s duší. Sbírám všecko možný, ale párkrát se mi stalo, že jsem z těch věcí byla tak unavená, že spousta letěla do kontejneru. Jak jistě víte, když něco vyhodíš, něco nové přijde. A taky, že jo, našla jsem jiné neohleděné věci, které mi dělaly a dělají radost. Mám ráda věci s historií, věci, které by mohly vyprávět příběhy, jenže mlčí......................Co všecko zažily tyto troky, kolik prasat se v nich pařilo, jaký byl hospodář,jak se mu žilo, jaký byl řezník, v jaké době se ty věci děly ???
Přeji vám pěkný podzimně předvánoční čas. Vaše Jaromila
Jaromilko, díky tobě jsem si zavzpomínala na dědečka Vincence. Byl hospodský a řezník. Zažila jsem nepočítaně zabíjaček, tenkrát mi to přišlo jako běžná věc...
OdpovědětVymazatDěkuji a přeji hezké a hlavně zdravé dny, Helena
Tyhle staré troky sloužily asi už jen na tu zabíjačku, ale pamatuji si na chatě, že kdysi sousedé vždy v sobotu vtáhli necky do kůlny, vydrhli je, nanosili horkou vodu a nastalo velké rodinné koupání. Asi podobné, jako zažil Tomáš Holý na chalupě u dědečka. Vím, že čas se nedá zastavit, ale poslední roky je mi moc líto, že tak neskutečně rychle pádí a bere sebou vše, bez ohledu na to, jak nám to bude chybět. Tak přeji hodně pohody.
OdpovědětVymazatTaky se mi zdá, že se ten svět žene dopředu jak blázen. Ale nebe zařídilo, aby lidstvo přibrzdilo a začlo si všímat věcí, kterých si dřív nevšimlo.....
OdpovědětVymazatVincenc je krásný jméno ! Dcera se poslední dobou zajímá o genealogii, tak občas přijde s nějakým zvláštním jménem.....
Myslím, že by nám to všem velice prospělo, kdybysme si museli ohřát vodu a vykoupat se v trokách v kůlně.
Alespoň bysme si víc vážili toho, co máme a nebrali všecko jako samozřejmost...
To už by mohlo být na takové menší muzeem venkova😉
OdpovědětVymazatCelá tato chalupa- hospoda je jedno velké muzeum /i se mnou a mým kolegou !
Vymazat