ZUB ČASU

Dobrý den, človíčci !

Jak mnozí víte, jsem ulítlá na staré věci s duší. Sbírám všecko možný, ale párkrát se mi stalo, že jsem z těch věcí byla tak unavená, že spousta letěla do kontejneru. Jak jistě víte, když něco vyhodíš, něco nové přijde. A taky, že jo, našla jsem jiné neohleděné věci, které mi dělaly a dělají radost.  Mám ráda věci s historií, věci, které by mohly vyprávět příběhy, jenže mlčí......................Co všecko zažily tyto troky, kolik prasat se v nich pařilo, jaký byl hospodář,jak se mu žilo,  jaký byl řezník, v jaké době se ty věci děly ???                                               

No, tak jsem se trochu zasnila, to se mi stává často ! To byla malinká procházka po dvoře a že těch zvláštností mizejících z dnešního světa je tu ještě spousta. Ale hupky dupky do přítomnosti, kdy za chvíli budeme rožíhat světýlka na stromečku i jinde , péct perníky, vít věnce, vyrábět hvězdy a andělíčky, vařit šípkovou marmeládu, čučet do ohně anebo na poletující vločky přes okno a každý po svém si užívat volného času.
 Přeji vám pěkný podzimně předvánoční čas. Vaše Jaromila

Procházka před obědem.

Původně jsme se vydali hledat studánku Panny Marie nad Trňákem, jenže ! Zajímavé, že se vyskytne vždycky nějaké JENŽE ......

Přelezli jsme listím zapadanou lávku, mostek přes potok Trňák a plácali se rozbahněným polem do svahu. L. tam našel starou mysliveckou střelnici vybudovanou v hliníku, kde se těžil materiál na výrobu cihel. Lákal mě do houští, ale jsem odmítla si poničit kostelovou bundu. A ještě, že jsem tam nešla! 

Dostala jsem se na místo, který mě něčím zaujalo, ba uchvátilo ! Ze všech stran chráněné stromy, obrácené k jihu, porostlé jen travinami a hlohem. Když jsem se zastavila a rozhlížela se po mlžných dálkách, byla jsem jako přikovaná,, , jako bych vrostla do země,jako bych byla součástí toho kousku přírody,jako bych se ocitla doma, vůbec se mi  nechtělo jít dál. Takový zvláštní místo !

Když se dobře podíváte, uvidíte věžičku Zlámanskýho kostelíka,který mě už delší dobu štve, protože se mi nedaří ho nějak slušně vyfotit, přestože je to krásný bod v krajině.

Pan L. studánku našel, ale v hrozným stavu, takže příště vezmem nějaký nářadí a musíme to kolem ní trošku upravit a očistit.

Když jezdíme kolem, vždycky se ten svatý jen mihne. Tak jsem se konečně dozvěděla, že je to svatá Anna

.Po našich dědech jsou v krajině křížky a sochy světců. Co zůstane v krajině po nás ????????????

Přeji pěkný předvánoční čas. Jaromila
 

10.11.2020

Taky vám ten čas tak hrozně utíká ? Než se člověk rozhlídne je pátek, než se nadechne je podzim a než se párkrát vyspí jsou vánoce. 

Všude blázní s ozdobičkami, lidičky kupujte,lidičky kupujte ! To musíte mít, bez toho by to nebyly ty správné vánoce ! Jde to nějak mimo mně, snažím se všímat a užívat si toho, co mi přináší dnešní den 

 

Venku tma tmoucí, sluníčko se někam schovalo, tak si pomáhám světýlkama, svíčkama, ohněm v krbu .  Ráda chodím na procházky krásnou podzimní přírodou.Pro někoho je to hnusný počasí, ale není špatného počasí, všechno má svoje kouzlo. Tento čas je pro mně takový tajemný,neuchopitelný,spojený s očekáváním něčeho pěkného.

Procházky miluju, zvláště když potkám břízu, to je jako bych uviděla dávného přítele, takovou mám z ní radost !

Užívám si vlhkého lesního vzduchu, kochám se svítícím zlatem na zemi. Když v tom se "probudím" a uvědomím si, že domů je to ještě docela daleko. No nic, jdu lesní tmou, na cestu si svítím mobilem, abych nehavarovala přes spadlé větve. Hurá v mlžné dálce vidím světla z dědiny.

Když přijdu do chalupy a v krbu ještě svítí poslední uhlík, přidám polínko a uvařím si čajík, ale vypít už ho nestihnu, protože zajedu pod ovečku na gauč a tím pro mně končí svět..........

Takový běžný podzimní den. Kocourovi se taky nechce ven, celý den spí v posteli !

A aby tu nebyly jen samý tmavý a ponurý věci , tak vám posílám kytičku, kterou mám pod oknem, aby mi prosvětlovala tu tmu tmoucí.
 Ahoj Jaromila

Jeseníky začátkem letních prázdnin

 Zajeli jsme si do Jeseníků. Ubytovaní jsme byli v Ludvíkově v Penzionu Pony.
Jestli čekáte, že vám budu popisovat cestu na Praděd, tak to jste na velkým omylu !
Už když jsme vyjížděli z Frydku, v poli v obilí jsem zahlídla bunkr. Když jsme dojeli do ubytka, nažhavili jsme strýčka Googla a jali se zkoumat.Co jsme našli mi vyzazilo dech, existuje stránka ŘOPÍKY.NET a na ní jsme strávili hodně času.

 Procházka po městečku Branná, hlavně zákulisí, to mě baví !

 Trochu živé studánkové vody, přístup k ní byl jedním slovem šílený, strmý sešup po vlhkých kamenech a rozblácené cestičce.

 Branná, náměstíčko, kde je nacpaný zámek, bývalá radnice a kostel. Alespoň nemusíš chodit daleko, všecko v jedné kuli.

 Chtěli jsme ty bunkry - řopíky prozkoumat více, ale byly ukryté ve vegetaci, takže jsme našli jen 2. Ale i tak to byl zážitek.
Existuje:  mapa. opevnění.cz ŘOPÍKY.NET informace o lehkém opevnění z let 1936-38.
Zajímavý informace, ale hlavou se mi honí jedno velké PROČ se to vlastně dělo !

 Chalupa Drakov, kde bydlel pantátův strýček.
Nikdo ale nebyl doma, tak pantáta chodil okolo a bylo na něm vidět, jak mu hlavou běží vzpomínky.....

 Kdysi to byla chalupa v lese, než přišel brouk.

 Zlatokopecký skanzen ve Zlatých Horách. Pěkná procházka lesíčkem, kolem vody, zakončená kafíčkem v bufáču......

 Na skok do městečka Karlova Studánka. Cucli jsme místní minerálky, prošli se parkem, nakoupili lázeňský oplatky a zakončili kááááávou v jednom místním podniku.

 Co je zajímavý, že se tak tváří, jen když na něj míří objektiv foťáku !!!

 To je jen část těch řopíků- opevnění- bunkrů.

Tak ahoj a příště zas někde jinde.
Jaromila