pátek 4. prosince 2020

SANTINIHO HOSTINEC V OSTROVĚ NAD OSLAVOU

Milí drazí, vítám vás u mých obrázků.

Mám ráda staré domy s historií. Jedním z takových pokladů je tento Santiniho hostinec nebo Panská hospoda v Ostrově nad Oslavou.Stojí hned u silnice z Křižanova do Žďáru nad Sázavou. Když jedem kolem, nikdy se nezapomeneme zastavit a obhlídnout, co je nového .

Jenom   kratíčce k historii : Spojenectvím opata Václava Vejmluvy a architekta Jana Blažeje Santiniho- Aichla vznikl kolem roku 1723 zájezdní hostinec- panská hospoda, která sloužila pro odpočinek církevních hodnostářů při cestě do Žďáru či na křižanovské panství.
To,co dnes vidíme, je nádhera, která vzniká díky nadšencům, před několika lety měl být tento skvost zbourán , protože byl v havarijním stavu !


Postupná náročná obnova :


Mocipáni z let nedávných by měli viset za kule v průvaně, když dopustili . aby takové domy sloužily k účelům nedůstojných takové kulturní památky ! Jaké dědictví obdivujeme v zemích, kde neměli komunisty !!!

Kdož máte zájem, spousta dalších informací, fotografií a dokumentů je na :

https://www.hostinec-santini.cz/


 Pěkný adventní čas přeji Jaromila

pondělí 30. listopadu 2020

VÝLET NA SEVERNÍ MORAVU.

Po cestě z Frýdku jsme se zastavili v městě Příbor. 

Je to nejstarší město v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji.Rodiště několika známých osobností z nichž nejznámější je asi Sigmund Freud.

Město má několik význačných domů a kostelů, ale za tu kratinkou návštěvu jsme stihli akorát projít náměstí S,Freuda a prosmýknout se několika malinkýma uličkama v zachovalém historickém jádru, které je památkovou rezervací.

Rathaus v Příboře je taková funkcionalistická stavba
Krásný dům na náměstí. Krásnější by byl, kdyby měl nový kabátek !
Tento pohled se mi nabídl jen tak mimoděk, když na protější domy zasvitlo sluníčko. Stejně to byl zázrak, protože ráno jsme vyjížděli do totální prádelny, kdy bylo vidět na pár metrů, ale v Příboře se vyjasnilo !
Malebný krámky v podloubí, který hodně pamatují

Nádherný podloubí, který v tomto světle nijak nevyniká, ale večer je to nádhera !
Jeden z místních kostelů= Narození Panny Marie.

Když jsme to uviděli, zatajil se nám dech. Krásný pohádkový domečky, většinou pěkně upravený, historická dlažba z kamenů. No nádhera. Jen to tu musí být zajímavý když je po dešti, nasněženo nebo ledovka. To je tu asi o život !



Chceš fotku s věží kostela ? Tak vystrč mordu !


Chlupatý domorodec vylepený v okně....


Rodný dům S. Freuda jsme nenašli, ale blbosti jsme našli--------
Mějte se pěkně a děkuji za návštěvu a váš čas. Jaromila
 

neděle 22. listopadu 2020

ZUB ČASU

Dobrý den, človíčci !

Jak mnozí víte, jsem ulítlá na staré věci s duší. Sbírám všecko možný, ale párkrát se mi stalo, že jsem z těch věcí byla tak unavená, že spousta letěla do kontejneru. Jak jistě víte, když něco vyhodíš, něco nové přijde. A taky, že jo, našla jsem jiné neohleděné věci, které mi dělaly a dělají radost.  Mám ráda věci s historií, věci, které by mohly vyprávět příběhy, jenže mlčí......................Co všecko zažily tyto troky, kolik prasat se v nich pařilo, jaký byl hospodář,jak se mu žilo,  jaký byl řezník, v jaké době se ty věci děly ???                                               





No, tak jsem se trochu zasnila, to se mi stává často ! To byla malinká procházka po dvoře a že těch zvláštností mizejících z dnešního světa je tu ještě spousta. Ale hupky dupky do přítomnosti, kdy za chvíli budeme rožíhat světýlka na stromečku i jinde , péct perníky, vít věnce, vyrábět hvězdy a andělíčky, vařit šípkovou marmeládu, čučet do ohně anebo na poletující vločky přes okno a každý po svém si užívat volného času.
 Přeji vám pěkný podzimně předvánoční čas. Vaše Jaromila

úterý 17. listopadu 2020

Procházka před obědem.

Původně jsme se vydali hledat studánku Panny Marie nad Trňákem, jenže ! Zajímavé, že se vyskytne vždycky nějaké JENŽE ......

Přelezli jsme listím zapadanou lávku, mostek přes potok Trňák a plácali se rozbahněným polem do svahu. L. tam našel starou mysliveckou střelnici vybudovanou v hliníku, kde se těžil materiál na výrobu cihel. Lákal mě do houští, ale jsem odmítla si poničit kostelovou bundu. A ještě, že jsem tam nešla! 

Dostala jsem se na místo, který mě něčím zaujalo, ba uchvátilo ! Ze všech stran chráněné stromy, obrácené k jihu, porostlé jen travinami a hlohem. Když jsem se zastavila a rozhlížela se po mlžných dálkách, byla jsem jako přikovaná,, , jako bych vrostla do země,jako bych byla součástí toho kousku přírody,jako bych se ocitla doma, vůbec se mi  nechtělo jít dál. Takový zvláštní místo !

Když se dobře podíváte, uvidíte věžičku Zlámanskýho kostelíka,který mě už delší dobu štve, protože se mi nedaří ho nějak slušně vyfotit, přestože je to krásný bod v krajině.


Pan L. studánku našel, ale v hrozným stavu, takže příště vezmem nějaký nářadí a musíme to kolem ní trošku upravit a očistit.
Když jezdíme kolem, vždycky se ten svatý jen mihne. Tak jsem se konečně dozvěděla, že je to svatá Anna

.Po našich dědech jsou v krajině křížky a sochy světců. Co zůstane v krajině po nás ????????????


Přeji pěkný předvánoční čas. Jaromila
 

úterý 10. listopadu 2020

10.11.2020

Taky vám ten čas tak hrozně utíká ? Než se člověk rozhlídne je pátek, než se nadechne je podzim a než se párkrát vyspí jsou vánoce. 

Všude blázní s ozdobičkami, lidičky kupujte,lidičky kupujte ! To musíte mít, bez toho by to nebyly ty správné vánoce ! Jde to nějak mimo mně, snažím se všímat a užívat si toho, co mi přináší dnešní den 

 

Venku tma tmoucí, sluníčko se někam schovalo, tak si pomáhám světýlkama, svíčkama, ohněm v krbu .  Ráda chodím na procházky krásnou podzimní přírodou.Pro někoho je to hnusný počasí, ale není špatného počasí, všechno má svoje kouzlo. Tento čas je pro mně takový tajemný,neuchopitelný,spojený s očekáváním něčeho pěkného.


Procházky miluju, zvláště když potkám břízu, to je jako bych uviděla dávného přítele, takovou mám z ní radost !
Užívám si vlhkého lesního vzduchu, kochám se svítícím zlatem na zemi. Když v tom se "probudím" a uvědomím si, že domů je to ještě docela daleko. No nic, jdu lesní tmou, na cestu si svítím mobilem, abych nehavarovala přes spadlé větve. Hurá v mlžné dálce vidím světla z dědiny.
Když přijdu do chalupy a v krbu ještě svítí poslední uhlík, přidám polínko a uvařím si čajík, ale vypít už ho nestihnu, protože zajedu pod ovečku na gauč a tím pro mně končí svět..........

Takový běžný podzimní den. Kocourovi se taky nechce ven, celý den spí v posteli !
A aby tu nebyly jen samý tmavý a ponurý věci , tak vám posílám kytičku, kterou mám pod oknem, aby mi prosvětlovala tu tmu tmoucí.
 Ahoj Jaromila

ČERNOBÍLÝ SVĚT

Ahoj všeci ! Na návštěvu skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm jsme si vybrali perfektní den , kdy nebe bylo až na zemi, sluníčko schovaný kdesi ...